Potom se do Anglie dostala ještě jednou, to když se díky pražskému jaru v roce 1968 na pár měsíců otevřely hranice. Vrátila se nadšená a zamilovaná do všeho anglického. Snad nejvíc se jí líbilo, že ulice se i po dobrých třiceti letech jmenují pořád stejně.
„Baker Street!“ volala nadšeně. „Pekařova ulice. Prostě pekařova. Nebo Church Road. Kostelní. Když se jmenují takhle neutrálně, nemusejí měnit jména celé stovky let. Ne jako u nás. Vinohradská. Jungmannova. Fochova. Schwerinova. Stalinova. Budova rozhlasu se ani jednou nepřestěhovala, ale bůhvíkolikrát změnila adresu.“
