Bezesporu i s tím vědomím sněmovna schválila v prvním čtení novelu Zákona o konkursu a vyrovnání, který zavádí do českého práva novinku - institut osobního bankrotu pro fyzické osoby.
Průměrný občan Česka zná zatím tento pojem nanejvýš z drbů na stránkách společenských časopisů, kde se objeví, že ta a ta zahraniční celebrita musela hledat ochranu před věřiteli a vyhlásila osobní bankrot. Ostatně fandové rock’n’rollu mohli vidět jednoho ze zkušených harcovníků finančních krachů před časem v Praze, když zde koncertoval Jerry Lee Lewis. Ten takto očistil své finance v roce 1988, což ještě vylepšil zběsilým únikem do Irska.
Dvě zprávy a dva rušivé prvky
Fakticky vzato je to s osobním bankrotem stejné jako s každým jiným finančním mechanismem - i tento má své klady a zápory a hranice situace, kdy minusy převáží, může být hodně tenká.
Zatímco informace o novele je zpráva dobrá, pak fakt, že bude ve sněmovně schvalována v citlivém předvolebním období (což je čas náchylný k rozhodnutím, která nejsou příliš systémová), je zpráva špatná. Každopádně je třeba počítat s tím, že vládní předloha je věc jedna a poslanecké hlasování zcela jiná. Takže by bylo dobré ujasnit si, co by určitě nemělo být výsledkem - aby nepřevážily právě zápory.
Především se nesmí otevřít prostor pro morální hazard, jinými slovy podmínky bankrotu musejí zůstat opravdu tvrdé. Pokud nejsou a člověk si může vykoupit očištění svých finančních poměrů příliš snadno, zanesou se do systému přinejmenším dva rušivé momenty.
|
"Ve Spojených státech před třemi měsíci přistoupili k novele zákona, která podstatně přitvrdila podmínky osobního bankrotu -předcházela tomu řada varování Federálního rezervního systému a dalších institucí." |
První je menší ochota bank úvěrovat domácnosti, neboť se pro ně zvýší riziko, že během procesu bankrotu přijdou o část svých peněz -většinou to vede ke zdražení úvěrů pro domácnosti nebo k jejich vyššímu zajišťování, což následně zpomalí chod ekonomiky. Ony totiž půjčky pro domácnosti tak či onak končí ve spotřebě, a tím urychlují celkový růst. Druhý rušivý moment je zhoršování platební morálky domácností, což má morální dopady - rozhodnutí přestat platit dluh je o to snadnější, oč menší problém z toho plyne.
Oba tyto souběžné jevy vedly ve Spojených státech před třemi měsíci k novele zákona, která podstatně přitvrdila podmínky osobního bankrotu - předcházela tomu řada varování Federálního rezervního systému a dalších institucí před prudkým nárůstem objemu úvěrů, ale co hůře, především před razantním zhoršováním platební morálky domácností.
Odbory a opoziční demokraté udělali ze zákona nikoli ekonomický, ale politický problém s tím, že jde proti zájmům amerických rodin a nadbíhá velkému kapitálu. Ale již samotné informace o schválení novely tvrdší k dlužníkům vedly k razantnímu zlepšení platební morálky.
Předlužená rodina pod „ochranou“ soudu
V českých podmínkách nemá smysl předbíhat událostem, protože parlamentní mechanismus je nevyzpytatelný. Podle předkladatelů by však mělo být podstatou osobního bankrotu pětileté moratorium na spotřebu domácností, které k tomuto kroku přistoupí, když během této doby veškeré své příjmy nad životní minimum odevzdají věřitelům. Také mechanismus prodeje rodinného majetku by byl upraven mimo postup současné exekuce.
|
"Česká ekonomika i české právo prostě stojí před úkolem vyrovnat se s novým fenoménem, totiž s vysokou a dále rychle rostoucí zadlužeností domácností." |
Předlužená rodina se svěří do „ochrany“ soudu, jenž získá jasné pravomoci v urovnání majetkových poměrů dlužníka. Jeho úkolem bude dospět k co možná největšímu oddlužení. Při vhodném chování dlužníka by po tomto pětiletém období, pokud se dluh nepodaří zcela umořit, mohl soud rozhodnout bez souhlasu věřitele o prominutí zbylého závazku.
Osobní bankrot samozřejmě nemůže vyřešit všechny potenciální problémy s tím, jak vzrostlo zadlužení domácností - například pomůže spíše tam, kde má rodina slušný pravidelný příjem, pouze okrajově poslouží v případě, kdy je neschopnost platit způsobena úrazem, dlouhodobou nemocí, ztrátou zaměstnání a podobně.
Navíc sama reforma Zákona o konkursu nestačí, i když v této části je jistě přínosná. Vzhledem k objemu pohledávek vůči rodinám, od leasingů po hypotéky, bude například potřebné otevřít prostor pro obchodování s těmito - z pohledu investora rizikovými - aktivy.
Česká ekonomika i české právo prostě stojí před úkolem vyrovnat se s novým fenoménem, totiž s vysokou a dále rychle rostoucí zadlužeností domácností a je potřeba si připomenout americký příklad - stane se z toho také otázka vysoce politická.
