Konkrétně si můj vztah k 31. prosinci můžete představit asi takto: Je to pro mě sváteční den (i když ne kalendářně), který můžu strávit s rodinou. To vím dlouho dopředu. Naopak konkrétní scénář posledního dne v roce bývá do poslední chvíle nejistý, což mi k symbolickému střídání konce a začátku tak nějak pasuje.
I proto mi současná omezení vlastně až tak nevadí a nemusím bedlivě sledovat jednotlivé stupně PSA, s nejbližšími totiž můžu trávit čas ve všech jeho stupních. Letos to bude na chalupě v Krušných Horách. Možná to zní trochu nudně a staromódně, ale věřte mi, že v letošním roce jsme na Praze 10 měli tolik adrenalinu, že trochu nudy (ráda to slovo zopakuji!) si dám opravdu s radostí.
Zažila jsem Silvestry mnoha barev – od karnevalových po šedivější. Upřímně ale přiznávám, že když se mě zeptáte na ten nejlepší, nevypálím „na první dobrou“ žádný z nich. Každý měl něco do sebe, ne však tolik, aby se v hromadě mých zážitků propracoval až na pomyslný piedestal.
Může se to dnes změnit? Dost možná! Snad ještě nikdy jsem se netěšila na konec roku tolik jako letos. Letopočet 2020 totiž dávkoval problémy, strach a nejistotu po litrech. V minulém režimu bychom možná dostali pochvalu, že jsme pětiletku splnili za pouhý rok. Bohužel.
Jistě, zdaleka všechno nebylo negativní. Slova jako solidarita, pomoc nebo odvaha se mi spojila s konkrétními příklady z nejbližšího sousedství. Všichni přece víme, že až těžké situace prověří charaktery, že v nouzi poznáš přítele.
Ale nebudu si hrát hrdinku a budu upřímná: Za trochu klidu šla bych světa kraj…
RENATA CHMELOVÁ, starostka Prahy 10, VLASTA
