Lze stanovit objektivní vzorec pro výpočet platu manažera ve státem ovládaném podniku? Nikoli. Brání tomu objektivní důvody – co je optimální plat, nelze nestranně stanovit. Důvod subjektivní pak je dán tím, že tyto podniky používá politická garnitura coby trafiky pro nepohodlné a vysloužilé spolubojovníky. Nástroj, jakým je například operativní snižování a zvyšování platu podle hospodaření firmy, běžný v komerční sféře, není opět z politických důvodů přijatelný. Vynecháme-li dozorčí rady a jiná teplá místa, musíme připustit, že firmy velikosti drah či ČEZ potřebují schopné manažery. Těch si ovšem firmy cení, a pokud je má stát získat, je nucen je náležitě zaplatit.
Podlehnout populistickému volání po generální redukci platů znamená nejen odchod těch schopných ze státního do soukromého, ale nakonec i riziko ztrát státních firem. Nevyplatí se hazardovat s budoucností firmy ve jménu úspory relativně malé částky na platy pro pár manažerů. Soukromá sféra tohle dilema vyřešila. Ne sice ideálně – protože odměny některých šéfů jsou terčem kritiky.
S postupující světovou ekonomickou krizí se i tyto excesy srovnávají. Na druhou stranu to funguje. Je jasné, že o platu ředitele nesmí rozhodovat závist řadových zaměstnanců. Doby, kdy pobírali všichni plus minus stejný plat, většina z nás pamatuje. Jak tento ekonomický systém skončil, nemusíme připomínat. Však také politikům tázaní čisté pohnutky nevěří.
- 5. května 2009 7:10