Problém je s jejich zaujatostí. Zatímco Otakar byl otevřeným stoupencem Habsburků a nepřítelem Přemyslovců, Ota a Petr byli naopak věrnými stoupenci Václava II., který založil jejich klášter. Kroniku, na níž začali pracovat až po Václavově smrti, nepsali proto, aby podali záznam skutečnosti, ale aby vytvořili obraz krále-světce. Krom kronikářských zápisů máme k dispozici skoupé archivní dokumenty. Výzkum středověku, jak to hezky popsal Karel Čapek, se tak často blíží detektivní práci.
27. září 2021 18:00
O době Václava II. toho víme málo. Základními prameny poznání jsou kroniky, jako je rýmovaná kronika Otakara Štýrského či známá Zbraslavská kronika, kterou psal nejprve zbraslavský opat Ota a po něm jeho následovník Petr Žitavský. Všichni tito kronikáři byli dobře informovaní a literárně nadaní.
