Počínaje plešatým mužem v tričku a s koženým kufříkem, který Protaseviče sledoval už při nástupu na letišti v Aténách, a pokračuje stíhačkou MiG-29 s ostře nabitými zbraněmi. Ta odstartovala na osobní rozkaz běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a pod záminkou bombové hrozby donutila letoun přistát v Minsku.
Protasevič skončil dle očekávání ve vazbě, policisté zadrželi taky jeho partnerku a vystoupili i tři další lidé, o nichž se předpokládá, že byli do akce zapojeni.
Česko je podle Havlíčka připraveno se připojit k zákazu letů běloruských aerolinek |
Dnes šestadvacetiletý novinář žil od prosince 2019 v polském exilu. Tady se stal šéfredaktorem kanálu Nexta (čti Nechta) fungujícího v síti Telegram, který v létě 2020 koordinoval protesty proti zmanipulovaným volbám.
  |
Věhlasu Nexty pomohl paradoxně sám Lukašenko tím, že nechal vypnout internet a Telegram se díky své nenáročnosti na data a možnosti fungování přes proxy server stal prakticky jediným médiem zajišťujícím dostup k širšímu spektru informací. Nexta tehdy jasně a stručně říkala, kde se mají demonstrující sejít a co si vzít s sebou. Její pokyny si lidé různými způsoby sdíleli přes telefon a řídil se jimi každý protestující.
Bič bez cukru
To byl taky důvod, proč běloruské úřady vydaly loni na Protaseviče a zakladatele kanálu Stěpana Putila zatykač. V redakci pracovalo jen několik málo lidí, a přestože koncem září 2020 Protasevič kvůli neshodám odešel a založil vlastní telegramový kanál, Lukašenkovi zjevně stál za zásah stíhačky a mezinárodní skandál, který podle reakce evropských lídrů na summitu hrozí zákazem letů do Evropy pro běloruskou státní společnost Belavia. Ta vzhledem k Lukašenkově přezíravému vztahu vůči koronaviru létala prakticky jako jediná společnost bez omezení i během pandemie. Získala určité pozice, klientelu i renomé a vydělávala režimu peníze. To teď velmi pravděpodobně skončí.
PETRÁČEK: Lze unést komerční linkové letadlo bez následků? |
Stojí to vůbec Lukašenkovi za uvěznění jednoho novináře? Tady je asi ta nejzáhadnější část příběhu, kterou se snad dozvíme v příštích dnech či týdnech. Existují dvě varianty – buď je běloruskému diktátorovi všechno jedno a soustřeďuje se jen na udržení u moci. Přitom si je natolik jist podporou z Moskvy, že si dělá, co chce. Nebo jde o umně narafičenou past Kremlu s cílem už tak neoblíbeného Lukašenka ještě více kompromitovat v zahraničí a znevěrohodnit u vlastního obyvatelstva, aby musel každou chvíli žadonit o podporu v Moskvě.
Pro variantu jedna hovoří rozsáhlé represe v samotném Bělorusku. Lukašenko se drží hlavně díky mohutnému represivnímu aparátu a přitvrzuje. Doba, kdy se ze zadržení na demonstraci dalo vyváznout s pokutou, je pryč, a za co se dávalo několik dnů administrativního vězení, hrozí teď léta kriminálu. Prakticky není den, kdy by nesoudili nějakého politického vězně. Zrovna v úterý dostal vůdce jedné z opozičních stran spisovatel Pavel Sevjaryněc a s ním šest dalších opozičních aktivistů ve městě Mogilevu tresty od čtyř do sedmi let vězení. Na dvacet dnů byli uvězněni i reportéři, kteří přijeli o procesu informovat.
Pokud Lukašenkovi jde jen o udržení se u moci, nečeká Bělorusko nic dobrého a může trvat celá léta, než odejde přirozenou cestou. Spojenectví s Ruskem pak přidá tomuto svazku na brutalitě a příští zásah stíhačky tak může následovat nikoli jen nad Běloruskem, ale třeba i nad územím Litvy nebo Polska – i proto má smysl budovat takové složky armády jako protivzdušná obrana a nadzvukové letectvo.
Teorie řízeného únosu
S teorií, že šlo o intriku Moskvy, přišlo například běloruské Centrum strategických a zahraničněpolitických výzkumů. Podle tohoto neziskového think tanku to souvisí se třemi anonymními cestujícími, kteří zůstali v Minsku a byli součástí tajné operace ruské rozvědky. Jejím cílem měl být v konečném efektu sám Lukašenko. Ruští rozvědčíci věděli, že Protasevič touto linkou poletí, a po ověření pánem s kufříkem předali informaci běloruskému lídrovi. Ti, kdo akci vymysleli, přitom znali povahu běloruského lídra a věděli, co udělá...
Běloruská stíhačka donutila přistát letadlo Ryanair pod záminkou bomby. Na palubě byl kritik Lukašenka |
Plánovači operace počítali také s rychlou reakcí pondělního summitu EU i s odezvou Západu. „Největší zisk připadne Kremlu, protože Bělorusko nejen riskuje mezinárodní blokádu, ale prakticky se dostává do úplné závislosti na Moskvě, která nehodlá polevovat v nátlaku,“ píše centrum. Dalším krokem by pak byla dohoda o odchodu Lukašenka na summitu Vladimira Putina s Joem Bidenem výměnou za to, že Bělorusko zůstane v zóně ruského vlivu podle arménského či kyrgyzského modelu, tedy navenek s prezidentsko-parlamentním systémem, ale fakticky s úplnou nadvládou Moskvy.
A je pravděpodobné také to, že by Kreml dokázal z takové dohody získat i jiné výhody, třeba ohledně uznání Krymu, anexe separatistického Donbasu či volnější ruky v Moldavsku, na Balkáně nebo na východě Evropy. Blízká budoucnost ještě může hodně překvapit.
