Pak resort několik dnů vedla předsedkyně nejmenší koaliční strany, až z toho nakonec byla vánoční koaliční krize. Po svátcích se resortu nouzově ujal premiér a vydrželo mu to bezmála tři měsíce. Prezident dnes do čela úřadu jmenuje muže, který v něm celou dobu, s výjimkou několika dnů panování zimní královny Peake, seděl.
Čekalo se na jaro, nebo na souhlas TOP 09? Bezpochyby lze podrobně líčit složitost jednání o obraně i taktické lavírování stran. Takové informace jsou však cenné jen pro politické entomology. Výsledek zdaleka neodpovídá ani významu resortu, ani délce vyjednávání a patrně ani úsilí, které si dohoda vyžádala. Buď pan Picek plně respektuje notičky, které mu zanechal Alexandr Vondra, a pak by se měly zbylé strany bouřit, nebo koaliční lídři nemají resort „jako prioritu“ a tři měsíce taktizování a lavírování měly být jen fíkovým listem pro sdělení, že je koalici v současnosti ministerstvo obrany úplně lhostejné a že jim nestálo ani za to, aby pro funkci našli obstojného politika. Při téhle vitalitě bude pro pravici příští květen jen ranou z milosti.
- 19. března 2013 8:22