Trestní odpovědnost politiků

Vždycky jsem si myslel, že na ty, kdo mají moc, by měly být kladeny vyšší nároky. A dezolát v naší zemi je důsledkem toho, že dosud tomu bylo opačně.Jiná věc je, že člověk s velkou mocí zákonitě nadělá i velké chyby a škody a to i v případě, že je schopný, pracovitý a poctivý. Další skutečností je, že čas od času nastávají situace, kdy poctivý člověk řídící se svědomím zákon vědomě poruší. Proto bych byl s uváděním vyšší trestní odpovědnosti politiků do praxe hodně opatrný.Jde mi jen o varování, abychom se nedopustili obdobné chyby jako bylo řešení neplatičů dluhů. Na počátku byla situace, kdy nebylo možné donutit dlužníka zaplatit dluh. Snaha o její řešení vedla ke vzniku obludného exekutorského systému, který je mnohem větším zlem než původní problém,

Pardon,

mluvil jsem  o zdůraznění, nikoliv zvýšení trestní odpovědnosti (trestní kodex je dostatečně odstupňován), tedy ve smyslu obecném, nikoliv trestněprávním (omlouvám se, lepší formulaci jsem nenalezl, připouštím, že může být zavádějící).U trestných činů se zkoumá subjektivní stránka: je to sice velmi "fráglich", nicméně je to oblast, kde by se mohl a měl odlišit "politický koncept" od trestné činnosti (jako příklad trestné činnosti bych uvedl třeba schválení zákona s "dírou", která následně umožnila beztrestně páchat trestnou činnost /jako tomu kdysi bylo u LTO/, když již v připomínkovém řízení bylo na tuto okolnost výslovně poukázáno, avšak připomínka byla předkladatelem řádně nevypořádána). Nebo když vláda něco rozhodne, a přitom je na politické rovině oponována a upozorňována na konkrétní (nikoliv jen obecné) důsledky. Zde nelze nic pardonovat, to není politika.Na neúmyslně způsobené škody by měl být politik komerčně pojištěn (jako každý zodpovědný pracovník státní správy, za škody způsobené zaměstnavateli). Tím by se pročistila atmosféra, bylo by jasné, že každý krok exekutivy musí snést soudní přezkum.Co se týče porušení zákona bona fide, rozumím vám, s tím, že by bylo třeba uvažovat o dodatečné roli "zákonodárného" sboru ve smyslu "odebírání zákonů", čili redukce a zpřehlednění našeho právního řádu.

Přiznám se, že mám obavy

 1) Výměna nejvyššího státního zástupce za Pavla Zemana = + pro Jiřího Pospíšila.2) Zrušení povinnosti policie hlásit "nahoru", na čem pracuje = + pro Radka Johna.Obojí je svým způsobem zásluha Nečasových vlád. Policie a státní zastupitelství se v současnosti jeví být opravdu nezávislými na politických vlivech. Snad kromě (možná umělého) podfinancování.To, že frekvence skandálů vzrostla na stonásobek, nemusí být dáno tím, že máme nejhorší vládu v dějinách, ale tím, že léta střádaný hnis začal vytékat (omlouvám se, nevím, jak to popsat abstraktně).Nejsem schopen vidět naději zcela jistě v KSČM a doufám, že to nemusím vysvětlovat, ani v sociální demokracii, vzpomenu-li si na M. Šloufa, na St. Grosse, na M. Rátha a řadu dalších. KDU-ČSL mi připadají poněkud naivní. A Kalouskovi nevěřím. Pak zbývají taková hnutí jako ANO, VV, Úsvit apod.  - bohužel, zdá se, že jde o podnikatelské záměry.Pokud nová vláda ponechá policii a justici v nezávislém postavení (a to i na tlacích veřejnosti), nebudu mít obavy. Ale zatím mám obavy, že budou chtít příliš mnoho výsledků a příliš rychle. Pokud vím, tak Miloš Zeman jako premiér rozprášil finanční policii, protože prý neměla výsledky. Možná jen vadila Šloufovi.