Kritizoval násilné akce Irské republikánské armády a nacionalistické strany Sinn Fein. Napsal papeži Janu Pavlu II. text projevu, který Svatý otec přednesl v roce 1979 v Irsku a žádal v něm „na kolenou“ o smír v zemi. Vážné politické problémy ostrova řešil podle vlastních slov následujícím způsobem: „Jako biskup jsem povolán k tomu, abych vytvářel mosty mezi lidmi. Biskupská služba je službou smiřování.“ Pokoušel se rovněž dosáhnout zlepšení vztahů se severoirskými protestanty. V nekrologu vzdal hold jeho nezměrnému mírovému úsilí i bývalý britský premiér Tony Blair.
Biskupem se stal v roce 1967, v období 1982-1990 stál v čele diecéze Down and Conner, v roce 1990 byl jmenován arcibiskupem Armaghu a zároveň primasem Irska coby nejstarší muž ve dvousetletých dějinách. Narodil se jako třetí ze sedmi dětí v hrabství Antrim. Na kněze byl vysvěcen v roce 1941. Po válce vystudoval na Katolickém institutu v Paříži filozofii. V roce 1963 začal učit coby profesor na Královské univerzitě v Belfastu, jeho vědeckou a teologickou činnost doprovázely četné pastorační aktivity. V roli odborného poradce se zúčastnil Druhého vatikánského koncilu.
V roce 1991 ho Jan Pavel II. jmenoval kardinálem, po pěti letech odešel na odpočinek. Dále však publikoval knihy a články o etice, ekumenickém dialogu a nebezpečí klimatických změn.
Zemřel na Silvestra v Belfastu, kde byl tři dny hospitalizován se srdečními problémy. Po jeho úmrtí tvoří nyní kardinálský sbor sto třiaosmdesát členů, z nichž volitelů je sto dvanáct.
Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejžek
