BERLÍN Večerní osvětlení zhasne dřív, voda v bazénech už nebude tak teplá jako dosud. I to jsou opatření, která přijímají německá města, aby uspořila. Jejich zadlužení totiž rychle roste a některé obce jsou již na pokraji finančního kolapsu.
Rozpočtový deficit německých měst a obcí se v prvním pololetí ve srovnání s loňským rokem téměř zdvojnásobil. Za prvních šest měsíců roku totiž komunální výdaje byly o 7,8 miliard eur (192 miliard korun) vyšší než jejich příjmy. V roce 2009 byl přitom za stejné období minus měst zhruba na 4,2 miliardách eur. Vyplývá to z údajů Spolkového statistického úřadu.
„Možnosti mnoha měst jsou očividně narušené, protože sociální výdaje dál rostou a příjmy se budou jen pomalu zlepšovat,“ vysvětloval obchodní ředitel německého Městského sněmu Stephan Articus.
Navíc v blízkém dohledu není ani zlepšení současné situace. Právě naopak. Podle odhadů zástupců německých měst se totiž jejich finanční ztráta na konci roku vyšplhá na rekordních 15 miliard eur (370 miliard korun). To by znamenalo největší deficit německých obcí v poválečné době.
Ačkoli se tedy německé hospodářství staví na nohy rychleji, než se čekalo, města musí dál pokračovat s přísným šetřením. Ale i s tvrdými opatřeními se většina měst nevyhne prohlubování deficitu. Největším problémem obcí jsou totiž rostoucí sociální výdaje. „Konjunktura komunální kasy minula,“ řekl pro deník Die Welt představitel německého Svazu obcí a měst Gerd Landsberg. Nutná je podle něj nyní pomoc ze strany jednotlivých německých spolkových zemí i celého spolku.
Za prohloubením deficitu stojí také balíček na podporu ekonomiky, podle nějž měla města silně investovat do výstavby a infrastruktury. Nyní se ale jasně ukazuje, že příjmy na daních nedoplní obecní rozpočty dostatečně. Podle zástupců měst povede dlouhodobý deficit nejen k tomu, že bude dál snižovat úroveň infrastruktury a obce nebudou moci investovat do nových zařízení a služeb občanům. Kvůli nedostatku peněz se nezlepší ani péče o děti nebo podpora integrace přistěhovalců. „Politici si musí uvědomit, že bez měst se nedá dělat stát,“ řekl Landsberg. Podle něj není jediným důvodem rekordního deficitu jen hospodářská krize. „Jsme léta podfinancováni,“ doplňuje. Zástupci měst se shodují, že je třeba změnit systém financování obecních výdajů. Z nedávného průzkumu společnosti Ernst & Young vyplynulo, že hluboké zadlužení nutí 60 procent obcí k přísným úsporám, mezi nimiž je například i omezení doby trvání veřejného osvětlení, či zavírání obecních bazénů. Zároveň 84 procent obcí říká, že musí zvýšit různé poplatky, aby alespoň trochu podpořila naplnění obecní kasy.
