Batman v Praze mlátí komunisty. Projekt Svět je útržkovitým vhledem do volného času slavného hrdiny

„Gotham prosákl do celého světa,“ říká zahloubaný Batman v příběhu Globální město od amerického scenáristy Briana Azzarela. Slouží jako předehra celého sborníku, motivaci, proč se hrdina vydává do jiných světových metropolí. Ospravedlňuje důvod, proč vůbec kniha Batman: Svět vyšla. „Váš svět je mým městem. Pokud mu ublížíte, já ublížím vám,“ uzavírá hrdina monolog krátce a efektivně. Jde se na věc. 

Český příběh od scenáristy Štěpána Kopřivy a výtvarníka Michala Suchánka, hlavní událost, na kterou nakladatelství Crew v reklamních materiálech lákalo, je bohužel spíše zklamáním. I efektivní a účelově šedivá kresba neutáhne nic neříkající svědectví o Batmanově pražském honu na jakéhosi komunistického pohlavára. Ačkoliv se všechny příběhy v knize snaží nějakým způsobem odkazovat na kulturní reálie dané země, aby je přiblížili čtenářům z ciziny, je mi záhadou, proč si pro „propagaci“ Kopřiva vybral cizincům nic neříkajícího Bobíka ze Čtyřlístku.

Rozpačitě působí i německý příspěvek Lepší zítřek od Benjamina von Eckartsberga. Příběh z Bavorských Alp je otevřená ekologická a politická agitace, ve které se Joker neobratně přirovnává k „jednomu šílenému klaunovi, který už se vykálel na stůl v Oválné pracovně“. 

Na každý pád ovšem platí, že na malém prostoru okolo šesti stránek i sebetalentovanější scénárista nedokáže napsat ucelený hrdinský příběh. Jde tak o črty ze života Temného rytíře bez hlubší pointy, jakýsi vhled do Batmanova volného času. To sice není z principu špatně, ale ocení to především skalní fanoušci postavy.

Nejblíže ke klasickému příběhu má Munnin z Jižní Koreje. Scenárista Inpyo Jeon využil svých letitých zkušeností překladatele batmanovských komiksů a čtenářům na malém prostoru servíruje akci, uvěřitelného padoucha a vývoj vedlejší postavy.

Další skutečně vynikající záležitostí je francouzský příběh Paříž od Mathieu Gabelly. I přes poměrně nevýraznou a jednoduchou kresbu obohatil batmanovský mýtus o originální romanci (a že té si Batman obecně mnoho neužije) v prostředí galerie Louvre.

Pokud je sborník skutečně něčím výjimečným, pak je to výtvarným stylem každého z kreslířů. Jedinečná identita každého z příběhu v mnoha případech přehluší i nedostatky zkratkovitého scénáře. V tomto ohledu vyniká ruský příběh Můj Bat-Man se svou expresivní kresbou míchající naivní dětské obrázky a detailní lidské postavy. Nenechává se zahanbit ani čínský příběh (Batman a pandí holka) v mnohém připomínající kreslené seriály devadesátých let. Japonský příběh Batman Nespoutaný je zase nádhernou ukázkou výtvarného stylu manga. 

Projekt Batman: Svět má své nepopiratelné kouzlo a hodí se jako doplněk k batmanovskému univerzu. Pro fanoušky postavy tedy ideální. Milovníci klasické superhrdinské epiky se musí poohlédnout po jiných komiksech z Batmanova světa. V českém překladu jich vyšlo již opravdu hodně. Za ty nejlepší lze jmenovat Snyderův Soví tribunál, Millerův Návrat Temného rytíře nebo dnes již klasický Kameňák od Alana Moora, jenž se nedávno dočkal dotisku.