Lidovky.cz: První díl vaší ságy má 400, druhý 600, třetí 700 stránek – jak se to dá vůbec vysedět, utáhnout takové kvantum textu?
Pevný režim by mě svazoval. Potřebuji mít volnost, neomezený čas bez rušivých podnětů. Při psaní vypínám telefon, wifinu i domovní zvonek. Musím být ponořena v ději se svými postavami.
Když vím, že mě odtamtud například v jednu odpoledne vytáhne nějaká povinnost, blokuje mě to vědomí do té míry, že většinou dopoledne nic nenapíšu.
Lidovky.cz: Jak se orientujete v dějových linkách, postavách, místech, situacích? Máte rozkreslenou mapu přes všecky tři díly?
Nemám mapu. To, co jste vyjmenoval, nosím v hlavě. Ale nepovažuji to za mapu. Se svými postavami jsem strávila intenzivních osm let, žila jsem tím. Bylo by tedy asi dost zvláštní, kdybych si jejich osudy a vzájemné vazby nepamatovala. Jediné, co si značím, jsou roky narození a úmrtí.
Lidovky.cz: Podtitul vaší trilogie zní „románová kronika ztraceného města“. Je to víc kronika, nebo románová fikce?
