Neil Young versus agrobyznys. Rocker vyzývá k bojkotu GMO potravin

V nitru Neila Younga se snášejí tradicionalista s novátorem. Původem kanadský písničkář se často nadšeně vrhal do technických novinek. Už v dřevních dobách experimentoval se syntezátory a momentálně se intenzivně angažuje ve vývoji a prosazení digitálního formátu pono, který umožňuje přehrávání hudby v nejvyšší kvalitě. Jakmile se ovšem 

sáhne na rustikální hodnoty, začne dštít síru s nasazením starozákonního kazatele. Ostatně už v roce 1985 spoluzakládal benefiční festival Farm Aid na podporu tradičního farmaření.

„Ještě není pozdě. Nebudu podporovat společnosti, které aktivně bojují proti právu lidí vědět, co je obsaženo v potravinách, které jedí!“ burcuje věčný hippie na svých stránkách. Av titulní písni nové desky The Monsanto Years zpívá: „Nikdy nevíte, co přinese budoucnost v mělkých půdách Monsanto (...) když se farmář upíše geneticky upravené setbě, je ze života peklo / na řadě jsou pesticidy / situace je připravena pro jedy, to společnost potřebuje.“ Monsanto je jednou z nejvýznamnějších amerických agrochemických firem a také předním producentem geneticky modifikovaných semen.

Young a Nelsonovi „mladí“

Nahrávka působí patřičně hlučně a vztekle. Nakřáplé kytary opět ukazují, proč si Neil Young zasloužil přezdívku „kmotr grunge“ a roli inspirátora Nirvany či Pearl Jam. Aby dosáhl důvěryhodně „rozhněvaného“ zvuku, přizval do nahrávacího studia mládež. Konkrétně dva syny svého přítele, legendárního zpěváka psanecké country Willieho Nelsona, kytaristy Lukase a Micaha. Lukase Nelsona zaměstnal rovnou s celou jeho rockovou kapelou Promise Of The Real. Volil dobře, muzikantská sestava dokáže vyvinout podobný tlak a dynamiku jako Youngova dvorní kapela Crazy Horse v dobách největší slávy. Zároveň umí i tišší momenty a libé vícehlasy, vyvažující nařvané pasáže.

Neil Young + Promise Of The Real: The Monsanto Years

Některé kritiky, třeba ta na stále vlivnějším webu The A. V. Club, vyčítají Youngovi šití písní horkou jehlou. Mají do jisté míry pravdu, jenže ona „rychlojehelnost“ a neučesanost neznamená u Younga jednoznačně negativum. Písničkář umí v okamžiku hněvu a prvotní inspirace texty i hudbu doslova chrlit. A také natáčet hned začerstva, než energie vyprchá. Stejně vzniklo například zdařilé album Living With War (2006), živelně kritizující „válečnou“ politiku Spojených států.

Zvuky vosího hnízda

Ano, některá vyjádření působí prvoplánově. Tříakordové nápory a povědomě chytlavé melodické postupy nevykazují důkladnou kompoziční a aranžérskou promyšlenost, tvorbě vládla intuice. Jenže právě syrovost soundu, chorální síla refrénů s jasnými slogany a přímočaré kopance kytarových riffů nesou Youngovo poselství velice dobře. Bez ohledu na to, zda souhlasíte se zpěvákovým odsudkem všeho nového, co se v zemědělství objevilo od dob vynálezu ruchadla.

Youngovi se podařilo vzbudit věru bouřlivou reakci a kritizované firmy se začaly ozývat přesně podle teorie o potrefených husách. „Starbucks nepřijali stanovisko v otázce označování výrobků pocházejících z GMO (geneticky modifikovaných organismů – pozn. red.). Jako společnost s pobočkami v každém státě totiž preferujeme národní řešení,“ vykrucoval se kavárenský řetězec, který si od písničkáře vykoledoval rozvernou skladbuRock Star Buck A Coffee Shop a verše „jasně že chci šálek kávy / ale bez GMO“.

Rozhořčená reakce přišla také od obchodního řetězce Walmart. A logicky i ze společnosti, jejíž jméno vetknul písničkář rovnou do názvu alba: „Mnozí z nás v Monsantu jsme fanoušky Neila Younga. Naneštěstí, jeho současné album zklamalo naši silnou víru, že každý den děláme vše pro to, abychom pomohli udržitelnému vývoji zemědělství. Víme, že existuje spousta dezinformací o tom, co a jak děláme. Bohužel, některé z těchto mýtů jsou zachyceny i v (Youngových) textech.“

I když necháme stranou samotný předmět písničkářova zájmu a spory, zda jsou geneticky modifikované organismy opravdu nebezpečím nebo naopak šancí pro přemnožené lidstvo, což ostatně není předmětem hudební recenze, nelze přehlédnout jednu věc. K písničkářovým výzvám k bojkotu GMO se davy fanoušků hlásí, minimálně na sociálních sítích. Že by protest song měl přece jen sílu aspoň trochu měnit svět, jak se domnívali někteří idealističtí umělci včetně Younga v 60. letech?