Solidní střední proud

Srovnávat literární předlohu s filmem bývá kamenem úrazu. V případě Účastníků zájezdu se tedy spokojme s tím, že podstatnou část toho, co dělalo Vieweghovu knihu zajímavou, ve filmu nenajdeme. Kouzlo Účastníků spočívalo do značné míry v tom, že jedním z účastníků byl sám autor, který si pohrával se svými postavami. Když tuto nepřenosnou rovinu knihy škrtneme, což se také logicky stalo, zbude nám více či méně zajímavý živočichopis lidských typů pozorovaných ve "specifických podmínkách autobusového zájezdu k moři".

HODNOCENÍ LN ***

Účastníci zájezdu ČR 2006 Scénář: Michal Viewegh, Jiří Vejdělek Režie: Jiří Vejdělek Kamera: Jakub Šimůnek Hudba: Oscar Petr Hrají: Anna Polívková, Eva Holubová, Bohumil Klepl, Jana Štěpánková, Květa Fialová, Ondrej Koval, Jitka Kocurová a další Distribuce v ČR: Falcon Premiéra: 20. 4. 2006

K Jadranu tedy vyráží sympatická, ale málo pohledná Jolana (Anna Polívková) s rodiči (Eva Holubová a Bohumil Klepl), dvojice senilnějících důchodkyň (Květa Fialová a Jana Štěpánková), homosexuální pár (Jaromír Nosek a Adrian Jastraban), plebejská rodinka se synem a dcerkou, dvě nevyrovnané studentky, jeden osamělý potápěč, z kterého se na pláži vyklube onanista, a jeden populární zpěvák (slovenský herec Ondrej Koval nadabovaný Sašou Rašilovem).

Na celou výpravu dohlíží dokonale blbá průvodkyně Pamela (Jitka Kocurová) a za volantem se střídá Karel starší (Miroslav Krobot) s Karlem mladším (Pavel Liška).

Tahle pestrá sestava se dostává do různých situací, jimž dominují pokusy o kopulační (a spíše vtipné než kdovíjak divoké) akty. Jednotlivé typy se tu prezentují čitelně, byť po nich nemůžeme chtít kdovíjakou prokreslenost. Nezřídka žijí z toho, co je dáno v předloze, ale do scénáře se to nevešlo. Do značné míry jsou jen načrtnuté a některé se postupně dobarvují.

Nakolik sytě a důkladně, to záleží na hercích. Třeba Klepl, Holubová, nebo Polívková to zvládli velmi dobře, výborně funguje i párek homosexuálů a blbost blbé průvodkyně. Ostatní mají příliš ostré kontury karikatur, nebo jsou nekonkrétně rozmazaní či příliš poeticky rozmlžení. Podobně je to i s humorem: občas zarezonuje dost drsný akord, ale vzápětí ho vyváží mnohem vlídnější tóny. Stejně rozmanitý je i tematický rozkmit: otec už se zase opil, děti nepřibližujte se k těm teploušům!, kde jsem se to seznámila s nebožtíkem manželem?, proč mě přitahuje ta krásná, ale úplně blbá holka?, proč jsem tlustá a ošklivá? jsem opravdu homosexuál?

Tedy nic, co bychom neznali ze života. A odpozorovat to podstatné z lidské existence Viewegh umí, režisér Vejdělek (zkušenosti sbíral na seriálu Redakce) s tím zase umí docela obratně naložit. Není to nijak invenční, ale spíš vlídné, milé a dostatečně vtipné a bez trapnosti: solidní střední proud pro co nejširší publikum.