V symbolický den 17. listopadu spustí Michal David svou Megatour, která vrcholí dvěma předvánočními koncerty v Lucerně. Prologem k jeho nové desce se stal videoklip k duetu Byla to láska s Lucií Vondráčkovou, singlu z nového alba. Chytlavý „party song“ představuje všechny silné stránky Michala Davida. Video je bezstarostnou jízdou dvou zamilovaných lidí limuzínou po ulicích města.
zdroj: www.youtube.comPrávě s tím automobilem je ale spojený překvapivý detail, který se světu Michala Davida zcela vymyká. „Jsou tam použity dvě espézetky. Jedna je 1AH a druhá 8A8. Někde se stala chyba,“ povšiml si před časem jeden z uživatelů serveru YouTube poznávacích značek auta v klipu.
Jeden nemusí být zrovna paranoidní cvok, případně inkvizitor ve službách politické korektnosti, aby mu symbolika dvou poznávacích značek padla do oka.
Hloupá náhoda?
Pro vysvětlení - kombinace dvou osmiček (osmé písmeno abecedy je H) se používá jako symbol pozdravu Heil Hitler. Čí iniciály AH se tedy nabízejí jako výklad druhé espézetky? Znamená to, že zpívající symbol „bezstarostných osmdesátek“ prošel zásadní myšlenkovou proměnou?
Kdo že je pro Michala Davida jednička?
Je to šílená představa - že by se nekonfliktní, tvrdě pracující hitmaker David stal propagátorem myšlenek Třetí říše. Proč by právě Michal David měl zapotřebí spiklenecky pomrkávat na své posluchače „náckovskými“ espézetkami - ještě navíc v klipu, který (bez ironie) obsahuje skvělé taneční choreografie s dětmi a vůbec nepůsobí jako zástěrka k něčemu nekalému? Že by snad opravdu chtěl takto rozšířit už tak velký počet svých fandů?
To se nezdá pravděpodobné. Michal David jen těžko může být frustrovaný profesním neúspěchem a nemá proč upozorňovat na sebe lacinými provokacemi. Oč tedy jde?
David je spíš jen oběť hlouposti jiných
Pokud by existoval klíč k pochopení onoho triku z videoklipu, musel by být alespoň náznak vysvětlení ke slyšení na samotném albu s triumfalistickým názvem Čas vítězství. Avšak ani samotné písně nenaznačují, že by měl s oním hloupým vtipem z videoklipu samotný interpret cokoliv společného.
Zmíněný „čas vítězství“ v titulní písni je dobou osobní a profesní spokojenosti, pro niž má symbol popkultury 80. let dost důvodů. Nejen proto, že písně té dekády (včetně Davidových hitů jako Nenapovídej nebo Nonstop) jsou páteří hudební dramaturgie domácích rozhlasových stanic, které hrají „hezky česky“.
Tuzemské hudební „osmdesátky“ se zkraje následující dekády sice staly symbolem opovržení, nebo alespoň vtipně prezentované posttraumatické terapie, jak ji provádělo pražské Rádio 1 s pořadem Strašidelný zámek, nabízejícím největší hudební klenoty pozdního socialismu. Dnes jsou ovšem 80. léta coby odpolitizovaný estetický fenomén předmětem zájmu mladých designérů, které víc než fronty na banány, cenzura a státní buzerace zajímá Rubikova kostka, plastová céčka, první digitálky, elektronické hry a trička s potiskem.
Příběh talentu a píle. Michal David při vystoupení na galakoncertu při příležitosti čs. spartakiády 1985, nazvaném „Děkuji ti, Praho“, v Paláci kultury v Praze
Pominula taky doba, kdy působilo odvážně nadávat někomu do normalizačních zpěváků - následujících dvacet let ukázalo, kdo je ve svobodnějších poměrech schopný udržet si publikum jinak než starými známostmi v rádiích.
Přitakání životu
Ve šťastnějších momentech svého alba, tedy v tanečních skladbách s jednoduchým melodickým motivem, je znovu slyšet důvod, proč se Michal David dokáže prosadit bez ohledu na právě panující politické uspořádání. To rozdychtěné, bezproblémové přitakání životu bude mít vždy a za všech okolností své posluchače, což s dostatečným odstupem času uznává i pisatel těchto řádek, jehož ušní bubínky byly v té době pozdního „socíku“ vysoko posazenému hlasu krále českých diskoték vystaveny ve větší míře než malé.
Michal David žádnou myšlenkovou změnou neprošel, svým fanouškům nabízí zboží, o které měli zájem kdysi a budou mít zájem i teď. Jen ty zdánlivé drobnosti, třeba v podobě espézetek na drahém autě z videoklipu, by si měl lépe hlídat. Je to sice jen detail, ale jak známo z památného citátu, právě v takových se někdy skrývá něco hodně nepěkného.
