Galaxie se někdy seskupují do větších celků označovaných jako kupy. Mohou se skládat ze stovek až tisíců jednotlivých hvězdných soustav, které jsou navzájem gravitačně provázány. Hmotnost galaktických kup se pohybuje v řádech okolo 1014 (jednička a čtrnáct nul) až 1015 hmotností Slunce.
Příklad takového shluku je Kupa galaxií v Panně, jejíž střed od nás leží okolo 54 milionů světelných let. Skládá se nejméně z 1300 galaxií. Mohly by jich ale být až dvě tisícovky.
Dostali jsme přímý zásah 240 000 000 000 000 000 000 elektronvoltů. Odkud, nevíme |
Skupina astronomů vedená Feigem Wangem z Arizonské univerzity teď popsala podobnou strukturu, která bude patrně ještě o daleko větší. Zachytili ji ale ve stadiu zrodu. Jde protokupu, v níž se mladé galaxie teprve začínají shlukovat. Její světlo k nám doletělo z doby pouhých asi 800 milionů let po velkém třesku.
Dá se očekávat, že mezitím vyrostla a stala se kupou podobnou těm, jaké jsou k vidění na obloze v našem okolí. Podle výpočtů badatelů by v současnosti mohla mohla dosahovat přibližně 6,9 × 1015 hmotností Slunce. Je to asi šestkrát víc než už zmíněná Kupa galaxií v Panně. Její hmotnost vychází kolo 1,2 × 1015 hmotností Slunce.
Nová protokupa obklopuje kvasar, tedy objekt, který z velké vzdálenosti může jevit jako jednotlivá hvězda. Ve skutečnosti je však mnohem masivnější. Jde o jádro mladé galaxie. V jeho středu sedí supermasivní černá díra obestřená oblakem plynu. Ten do ní padá, zahřívá se a intenzivně září.
Kvasar uvnitř nové protokupy se by měla pohánět černá díra o hmotnosti 3,6 miliardy Sluncí. Pro srovnání: černá díra ve středu naší Galaxie s velkým G má podle odhadů asi 4,3 milionu hmotností Slunce.
K pozorování nové protokupy použili vědci osmimetrový teleskop Subaru na neaktivní havajské sopce Mauna Kea, soustavu radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atakama a další přístroje. Výsledky výzkumu ovšem ještě oficiálně nevyšly ve vědeckém časopisu. Zatím visí jen na webu arXiv.org.
