Ale není ani pochyb, že Polynésané skutečně podnikali neobyčejné mořeplavecké kousky. Důkazů stále přibývá. Zatímco v 18. a 19. století se mohli zájemci opírat jenom o polynéskou ústní tradici, ve 20. století začalo přibývat důkazů.
Průlom přinesly objevy keramiky tzv. lapitské kultury v 60. a 70. letech 20. století, které poskytly srovnávací materiál pro posouzení průběhu osídlování Polynésie. Bohužel pro archeology ale hrnčířské schopnosti s migrací Polynésanů postupně upadaly. Po osídlení středu Tichého oceánu už se tato znalost dále na východ nešířila.
Ve stejné době jiní badatelé začali podnikat praktické zkoušky, které přesvědčivě doložily nautické možnosti polynéských plavidel. Nejznámější příkladem tohoto přístupu je loď Hokule'a (Šťastná hvězda). Tato rekonstrukce havajského plavidla vyrazila v roce 1976 a ještě v letošním roce zvládla plavbu z Havaje do Japonska.
V akademickém výzkumu se zatím v 80. letech novou stopou staly nástroje ze sopečného čediče, které se v mnoha případech podařilo lokalizovat do určité oblasti nebo souostroví. Stav znalostí ale v té době neumožňoval určit přesný zdroj („mateřskou sopku“) daného materiálu, a tak obraz získaný z analýzy byl neurčitý.
Až doteď. V posledním čísle časopisu Science dva geochemici z australské University of Queensland představili výsledky přesnější izotopové analýzy materiálu domorodných nástrojů. Kenneth Collerson a Marshall Weisler se pustili do analýzy 19 skoblí (nástrojů na dlabání dřeva), které se ve 30. letech minulého století našly na korálových atolech souostroví Tuamotu. Tyto ostrovy se nad vodní hladinu vynořily až po roce 1200.
Skoble byly vyrobeny ze sopečného čediče a australským vědcům se podařilo podle obsahu izotopů určit jejich přesný původ. Nástroje pocházejí z Markéz, Pitcairnových a Jižních ostrovů. Jsou tak dokladem čilého obchodního ruchu.
Největší námořní výkon prozrazuje skoble vytvořená z čediče pocházejícího z 8000 km vzdáleného havajského ostrova Kaho'olawe. Tedy pokud tento kus nepochází z ostrovů uprostřed Atlantického oceánu, což je podle Collersona jediné další místo na zemi, kde se takové hornina vyskytuje. To je ale patrně příliš daleko.
I když - letos v červnu vědci analyzovali vzorky kuřecích kostí nalezených na chilském poloostrově Arauco. O výzkumu LN informovaly. Kur domácí se do Ameriky nedostal s původními přistěhovalci, takže nalezené kosti téměř jistě museli přivézt Polynésané. Tomu nasvědčuje i DNA ze vzorků.
