Dobře to demonstruje případ obyčejné počítačové klávesnice. Představte si na jedné straně lidský mozek, nejkomplikovanější strukturu v známém vesmíru schopnou tvořivého jednání a na straně druhé internet jako jeden z nejdůmyslnějších lidských vynálezů. Nejužším místem hrdla propojující tyto dva světy bývá obyčejná počítačová klávesnice. Kus plastu za pár stokorun produkovaný někde v Asii a navržený tak, aby spolu co nejméně sousedila písmena po sobě následující v anglických slovech. Obojí je pro neanglicky píšící uživatele počítače obzvláště podstatné.
Člověk tak může být neskonale vděčný za počítačovou myš (byť jí mnozí odborníci pohrdají) a zároveň si klást otázku, proč se vývoj ovládacích periferií zasekl na mrtvém bodě. Na jedné straně za to může sama pohodlnost uživatelů, kteří si hůře zvykají na nové standardy, a proto raději setrvávají u méně produktivních starších. Zároveň to je také výzva pro designery, konstruktéry a programátory, aby vymysleli takový systém, který bude jednodušší používat.
Jistý optimismus způsobuje v této oblasti vývoj ve světě mobilních telefonů. Zde se vše zdálo až donedávna stejně nehybné a strnulé jako jinde. Většina telefonů nabízí klasickou matici kláves doplněnou o hlavní ovladač a nějaká ta funkční tlačítka, méně početná skupina komunikátorů sází na dotykový displej, který se snaží napodobit práci s myší.
Jako blesk z čistého nebe pak přišel dlouho očekávaný iPhone od Apple. Pokud ještě stále váháte, co je důvodem hysterie, jaká se kolem něj rozpoutala, pak vězte, že právě hodně novátorský přístup k ovládání. Jak jistě víte, tento telefon nemá klávesnici, pouze dotykový displej. Ten však nefunguje jako u komunikátorů s Windows Mobile, kde musíte stylusem klepat na přesně vymezená místa, zde se používají prsty. A s nimi můžete nejenom vybírat jednotlivé volby na displeji, ale i mnoho dalšího. Rychlým pohybem do stran můžeme například roztočit telefonní seznam a nebo nabídku hudebních alb a pak ji zase stejně jednoduše zastavit. Pokud chcete zvětšit prohlíženou fotografii, nemusíte složitě hledat v menu, ale položíte na displej dva prsty, které oddálíte. Popsáno slovy to nevypadá tak působivě jako na vlastní oči; mnoho videií ukazujících iPhone v praxi najdete například na www.youtube.com.
Ona revolučnost ovládání nám ukazuje další zajímavou souvislost – jak moc naše doba opomíjí hmat. Většina informací se k nám dostává audiovizuální cestou, o chuť a čich se staráme při dobrém jídle a pití, jen hmat zůstává tak nějak v pozadí, i když je s ostatními smysly přinejmenším ekvivalentní. O jeho důležitosti při utužování a rozvíjení partnerských vztahů není třeba pochybovat, stejně tak mezi rodiči a dětmi, nebo i cizími lidmi při zdánlivě obyčejném podání ruky.
Takže, dotýkejte se, prosím.
- 5. prosince 2007 6:00