Osadníci zabíjeli bizony z různých pohnutek. Představovali konkurenci pro jejich skot. Bizoní kůže se používala v oděvním průmyslu. Zavalití kopytníci se často stříleli i jen tak ze sportu. Lov bizonů podporovala i armáda. Byli na nich totiž závislí původní obyvatelé amerického kontinentu.
Život indiánů byl s bizony úzce svázán. Jejich maso jedli. Z jejich kůže vyráběli oděvy, teepee i pokrývky. Z bizoních kostí zase zhotovovali nástroje běžné denní potřeby. Někdy se píše, že životní úroveň indiánů před evropskou invazí byla vyšší než životní úroveň většiny běžných lidí na druhém břehu Atlantiku. Masivní zabíjení bizonů přineslo indiánským kmenům hladomor.
Propadá se New York pod vahou mrakodrapů? Každý rok město zatlačí 764 miliard kilogramů betonu do země |
Ilustruje to práce skupiny vědců vedené kanadským ekonomem Donnem L. Feirem. Výzkumníci analyzovali data nasbíraná americkým antropologem Franzem Boasem mezi roky 1889 a 1903. Zaznamenal věk, pohlaví a výšku víc než devíti tisíc původních obyvatel Severní Ameriky.
Indiáni závislí na lovu bizonů se podle Feira a spol. následkem téměř úplného vyhubení zvířat zmenšili. Jejich průměrná výška klesla v porovnání s kmeny živícími se jiným způsobem o dva až tři centimetry. Před masovým zabíjením bizonů byli přitom lovci bizonů naopak vyšší než příslušníci ostatních etnik.
Stejný efekt se dá pozorovat v tělesných proporcích obyvatel Jižní a Severní Koreje. Země se navzájem oddělily v roce 1948. V totalitní Severní Koreji panuje socialismus. Její obyvatelé mají nedostatek všeho. Svobodní Jihokorejci mohou naopak požívat všech výhod kapitalismu. Průměrný severokorejský muž měří 165,6 centimetru. Průměrná severokorejská žena má 154,9 centimetru. Průměrný jihokorejský muž má 174,5 centimetru. Průměrná jihokorejská žen měří 162,3 centimetru.
