V neděli 24. února vešlo v platnost nařízení pákistánské vlády, která si nepřála, aby se občané této země nedostali ze svých počítačů na stránky populárního videoserveru YouTube.com. Oficiálním důvodem byly závadné materiály související s karikaturami proroka Mohameda. Ať už se jedná o otevřenou cenzuru, která hodně vypovídá o tamní politické kultuře, anebo jen předběžnou opatrnost před násilnostmi, které karikatury provázejí v muslimských komunitách po celém světě, podotkněme, že je taková snaha naprosto marná. I průměrně zdatný uživatel internetu je schopen takový zákaz obejít za pomoci zahraničních proxy serverů, nehledě na to, že závadný obsah se může šířit i jinými cestami než jen přes YouTube.
Sama o sobě by taková zpráva brzy zapadla mezi desítkami dalších informujících o problémech se svobodou slova v některých oblastech. Ovšem způsob provedení, který znepřístupnil tyto stránky pro celý svět, vyvolal v odborných kruzích menší pozdvižení. Hlavně proto, že není a asi nebude nikdy jasné, jestli se jednalo o nedbalost, nebo úmysl.
K pochopení celého problému musíme začít od samotné podstaty internetu. Ten byl původně navržen jako armádní síť, která by neměla centrální uzel, po jehož zničení by byla celá soustava vyřazena z provozu. Dokud existuje fyzické propojení mezi dvěma místy, jsou počítače schopny nasměrovat data tak, aby dosáhla svého cíle, byť se sebevětší oklikou.
Komunikace mezi jednotlivými body tak zřídkakdy probíhá přímo, ale přes několik prostředníků – tranzitních sítí. Jejich součástí jsou i směrovače (routery) s routovacími tabulkami. V nich je, zjednodušeně řečeno, určeno, kam a jak směrovat příchozí data. Buďto jsou určena pro místní síť, anebo se jedná pouze o tranzitní záležitost, kterou je potřeba předat dál. Tyto tabulky se dynamicky mění podle situace a nejrůznějších potřeb a to díky Border Gateway Protokolu (BGP). S jeho pomocí se tak informace o tom, že síť umí směrovat data tam a tam může lavinovitě šířit k ostatním routerům.
A zde právě nastal problém. Pakistan Telecom, přední pákistánský provider, o sobě začal do světa „vyhlašovat“, že umí směrovat data na YouTube.com. A to takým způsobem, který přepsal ostatní nastavení, respektive je přebil svou silou. Místo toho, aby tak učinil, veškeré přijaté požadavky na směrování na YouTube zahodil.
Situaci ještě podtrhl čas incidentu – nedělní večer je na Západě typicky čas volna, jež o něco zkomplikovalo a prodloužilo řešení. Naštěstí stačilo chybné směrovací údaje pákistánského telekomu odfiltrovat, a tak celý výpadek netrval více jak tři hodiny.
Tento incident zajímavým způsobem poodhaluje jeden z principů fungování internetu. Byť se dnes jedná o globální a povětšinou komerční síť, některé rysy z vojensko-akademických počátků si uchovává dodnes. Tedy vzájemnou důvěru provozovatelů jednotlivých sítí, že nebudou takovýmto způsobem zneužívat BGP.
Občas se to sice přihodí, ale většinou se jedná o omyly způsobené neznalostí. Tento případ však ponechává prostor spekulacím, že se mohlo jednat o úmysl a projev napětí panujícího mezi křesťanským a islámským světem. Pokud by se takové incidenty měly v budoucnu opakovat ve větší míře, vážně by to ohrozilo podstatu internetu coby celosvětové sítě.
- 4. března 2008
