Uznávaný medicínský časopis British Medical Journal uveřejnil novou studii, podle které má i nestřídmé pití příznivé zdravotní účinky. Práce se ale okamžitě ocitla v palbě jiných vědců, kteří jí vytýkají údajná slabá místa a zdůrazňují, že by neměla svádět k většímu pití. Nepříznivé jiné důsledky alkoholu ovšem připomínají i sami autoři studie.
Dosavadní studie naznačovaly, že příznivé zdravotní důsledky, zvlášť pokud jde o srdce, může mít mírné pití alkoholu, tedy jedna až dvě skleničky denně. Podle španělských vědců však může riziko srdečních onemocnění u mužů výrazně omezit i nemírné a velmi nemírné pití. Experti ale varovali, že těžké pití může poškodit jiné orgány a vést k předčasné smrti.
Španělé sledovali po deset let 15.000 mužů a 26.000 žen ve věku od 29 do 69 let. Všichni byli dotazováni, kolik alkoholu vypili v uplynulém roce. Vědci je rozdělili na abstinenty, bývalé konzumenty alkoholu a jeho konzumenty v nízké, mírné, vysoké a velmi vysoké míře. Do skupiny velmi těžkých pijáků byli zařazeni ti, kdo pili přes 90 gramů alkoholu denně, tedy kolem tuctu skleniček.
Desetileté sledování spotřeby alkoholu a počtu koronárních onemocnění ukázalo, že u mužů snižuje pití alkoholu nebezpečí srdečních onemocnění o 30 procent a že těžké pití ho snižuje víc než mírné.
"Španělsko je třetí největší výrobce piva a vína na světě a ve spotřebě alkoholu na osobu je šesté na světě. Má ale jednu z nejnižších úrovní úmrtí na srdeční choroby," uvádí se ve studii.
Její autoři však zároveň připomněli údaje Světové zdravotnické organizace, podle kterých má zdravotní problémy způsobené alkoholem 76 milionů z asi dvou miliard lidí, kteří ho pijí, a že alkohol každoročně způsobuje smrt 1,8 milionu lidí.
Robert Sutton z univerzity v Liverpoolu podle Reuters řekl, že studie má několik slabých míst a neměla by svádět k závěru, že těžké pití prospívá zdraví. Podobně se vyslovil Martin McKee ze Školy hygieny a tropického lékařství v Londýně, podle kterého je "vztah mezi alkoholem a srdečními chorobami kontroverzní".
