Materiál vychází z prací tisíců vědců z celého světa, kteří se zabývají změnami podnebí. "Klíčových bude příštích deset let," prohlásil Richard Betts, vedoucí jednoho z vědeckých týmů Hadleyho střediska pro předpovídání klimatu. "V této dekádě musíme dosáhnut významného snížení emisí oxidu uhličitého. Potom bude tento úkol mnohem těžší," dodal.
Vědci se nejvíce bojí, že rostoucí teploty a množství skleníkových plynů přemohou přirozené systémy, které nyní drží jejich míru do jisté míry pod kontrolou. Asi polovinu z 24 miliard tun oxidu uhličitého, který vzniká každoročně z lidských aktivit, absorbují moře a pralesy. Kdyby tomu tak nebylo, Země by už nyní mohla být o několik stupňů teplejší. Se stoupající teplotou ale například klesá schopnost moří absorbovat tyto plyny.
Výsledkem klimatických změn může být zničení amazonských deštných pralesů či Velkého korálového útesu u Austrálie, nucená migrace stovek milionů lidí z rovníkových oblastí a ztráta velkého množství současné pevniny pod narůstající hladinou moří z tajících ledovců.
V Evropě by léta mohla být nesnesitelně horká, hlavně pak na jihu - ve Španělsku, Itálii či Řecku. V Británii a severní Evropě by zase léta mohla být velmi suchá, zatímco zimy plné bouří a srážek.
