Články jim otiskují uznávané časopisy. A jak ukazují čerstvé výsledky hodnocení vědeckých institucí, které zveřejnila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, mohou se pochlubit i patenty. „Máme štěstí na vynikající zaměstnance a studenty,“ podotýká Juraj Ševčík, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zároveň vysvětluje, že jednotlivé katedry mají poměrně velkou finanční autonomii.
„Nejlépe se daří pracovištím, která získané peníze investují do své budoucnosti. Například dlouhodobě budují kvalitní laboratoře a snaží se přilákat dobré vědce,“ upozorňuje dále Ševčík. Vedení fakulty navíc uděluje každoročně „Cenu děkana“. Dostávají ji autoři nejlepších vědeckých výsledků. A podmínky pro získání ocenění se v některých rysech podobají metodice hodnocení používané vládní Radou, která si vysloužila přezdívku kafemlejnek.
Pomáhá nám univerzita
„Naší výhodou je úzká spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity, která umožňuje zapojení nadšených studentů do výzkumu a výchovu vědeckých pracovníků jako náhradu za kolegy odcházející do důchodu,“ vysvětluje František Sehnal, ředitel Biologického centra Akademie věd. Jeho pracoviště se zařadilo do první desítky hlavně kvůli počtu článků v uznávaných časopisech.
Sám Sehnal ovšem uznává, že má Biologické centrum rezervy v praktickém uplatňování výsledků. To by se ale podle něj mělo změnit po vybudování specializovaného Biotechnologického institutu aplikované ekologie, jehož vznik podpoří evropské fondy.
Peníze podle výkonu
„Vychovat opravdové odborníky mohou jen ti, kdo ve svém oboru něco znamenají,“ domnívá se Zbyněk Škvor, proděkan Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Proto se na jeho pracovišti můžeme potkat s výzkumníky, kteří mají výborné výsledky jak ve vědě, tak i v průmyslových aplikacích.
Elektrotechnická fakulta ostatně zabodovala v hodnocení i kvůli počtu patentů
„Vedení fakulty rozděluje finanční prostředky podle výkonu,“ prozrazuje další recept Zbyněk Škvor a přiznává, že špičkové publikace a patenty si jako klíč pro interní hodnocení zvolili ještě dříve než Rada. Finanční odměny, byť spíše symbolické, mají motivovat k lepší práci také badatele z 1. lékařské fakulty UK v Praze.
„Přidělujeme týmům relativně dost peněz, takže vědci mohou pracovat, jak je běžné ve světě,“ říká Zdeněk Havlas, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Efektivitu práce v jeho ústavu navíc každých pět let prověřuje hodnocení, do kterého se zapojují i mezinárodní odborníci.
Ve stopách nositele Nobelovky
Podle Bohuslava Gaše, děkana Přírodovědecké fakulty UK může mít na kvalitu vědy vliv i tradice: „Naše fakulta byla založena před 90 lety a od té doby na ní působilo mnoho vynikajících osobností, za všechny mohu jmenovat nositele Nobelovy ceny za chemii Jaroslava Heyrovského.“ Vědci i učitelé z Přírodovědecké fakulty si podle Gaše dobře uvědomují, že své výsledky musí publikovat mezinárodních časopisech.
„Nejlépe se daří pracovištím, která získané peníze investují do své budoucnosti. Například dlouhodobě budují kvalitní laboratoře a snaží se přilákat dobré vědce,“ upozorňuje dále Ševčík. Vedení fakulty navíc uděluje každoročně „Cenu děkana“. Dostávají ji autoři nejlepších vědeckých výsledků. A podmínky pro získání ocenění se v některých rysech podobají metodice hodnocení používané vládní Radou, která si vysloužila přezdívku kafemlejnek.
Pomáhá nám univerzita
„Naší výhodou je úzká spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity, která umožňuje zapojení nadšených studentů do výzkumu a výchovu vědeckých pracovníků jako náhradu za kolegy odcházející do důchodu,“ vysvětluje František Sehnal, ředitel Biologického centra Akademie věd. Jeho pracoviště se zařadilo do první desítky hlavně kvůli počtu článků v uznávaných časopisech.
Sám Sehnal ovšem uznává, že má Biologické centrum rezervy v praktickém uplatňování výsledků. To by se ale podle něj mělo změnit po vybudování specializovaného Biotechnologického institutu aplikované ekologie, jehož vznik podpoří evropské fondy.
Peníze podle výkonu
„Vychovat opravdové odborníky mohou jen ti, kdo ve svém oboru něco znamenají,“ domnívá se Zbyněk Škvor, proděkan Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Proto se na jeho pracovišti můžeme potkat s výzkumníky, kteří mají výborné výsledky jak ve vědě, tak i v průmyslových aplikacích.
Elektrotechnická fakulta ostatně zabodovala v hodnocení i kvůli počtu patentů
„Vedení fakulty rozděluje finanční prostředky podle výkonu,“ prozrazuje další recept Zbyněk Škvor a přiznává, že špičkové publikace a patenty si jako klíč pro interní hodnocení zvolili ještě dříve než Rada. Finanční odměny, byť spíše symbolické, mají motivovat k lepší práci také badatele z 1. lékařské fakulty UK v Praze.
„Přidělujeme týmům relativně dost peněz, takže vědci mohou pracovat, jak je běžné ve světě,“ říká Zdeněk Havlas, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Efektivitu práce v jeho ústavu navíc každých pět let prověřuje hodnocení, do kterého se zapojují i mezinárodní odborníci.
Ve stopách nositele Nobelovky
Podle Bohuslava Gaše, děkana Přírodovědecké fakulty UK může mít na kvalitu vědy vliv i tradice: „Naše fakulta byla založena před 90 lety a od té doby na ní působilo mnoho vynikajících osobností, za všechny mohu jmenovat nositele Nobelovy ceny za chemii Jaroslava Heyrovského.“ Vědci i učitelé z Přírodovědecké fakulty si podle Gaše dobře uvědomují, že své výsledky musí publikovat mezinárodních časopisech.
Česká věda v roce 2010Rozsáhlý materiál mapující dnešní stav financování vědy najdete |
