Když se na dlouho uzavřená Čína začala v 90. letech minulého století otevírat světu, jednou ze senzací byly do té doby prakticky neznámé pyramidy „říše středu“. Většina se jich nachází v centrální Číně kolem města Sien. Patrně největší je takzvaná Bílá pyramida, která má být přibližně tři sta metrů vysoká - tedy téměř třikrát vyšší než Chufevova pyramida v Egyptě. Na rozdíl od ní však má nižší sklon stěn. Číňané sami o tyto monumenty dlouho nejevili žádný zájem. Gigantickou stavbu proto poprvé zaznamenal až roku 1945 americký válečný pilot James Gaussman.
Pořídil i několik snímků, které zaujaly západní badatele. Komunistická Čína však o takový výzkum nestála, tím méně pak o návštěvy vědců, kteří by ve skutečnosti nepochybně byli zakuklenými imperialistickými špiony. Na žádosti o povolení obhlídky lokality proto režimní funkcionáři odpovídali tvrzením, že v zemi nic takového neexistuje. Teprve roku 1994 se do oblasti dostal německý soukromý badatel a spisovatel Hartwig Hausdorf. Jeho kniha Die Weisse Pyramide znovu obrátila pozornost k záhadným objektům.
V současné době patří některé čínské pyramidy k cílům zájezdů západních turistů, stále jsou však ještě velmi málo prozkoumané. Také údaje o stáří těchto staveb se proto pohybují ve velmi širokém rozmezí: od 3000 do 5000 let. Nedostatek přesných informací láká ufology, kteří označují pyramidy za dílo mimozemšťanů. Objevují se tvrzení, že v Bílé pyramidě jsou zbytky jakýchsi armatur, že v podzemí jiných pyramid fungují dokonalé modely vesmíru a podobně. Má se za to, že na území Číny je okolo stovky takových staveb. Kromě střední Číny se vyskytují i na severu blízko hranic s Mongolskem a v Tibetu. Někdy je však těžké v kusých a nepřesných zprávách rozlišit, co je opravdu pyramida a co „jen“ náhrobní mohyla. Jisté je, že obrovská asijská země ukrývá ještě nejednu archeologickou senzaci.
Řecko: starší než Džoserova hrobka?
Zatímco čínské pyramidy už alespoň trochu vstoupily do obecnějšího povědomí, stranou zájmu zůstávají kamenné jehlany v Řecku. Ano, i kolébka evropské civilizace má své pyramidy. Různé prameny udávají 13 až 18 „exemplářů“. Jedna je na Krétě, většina na Peloponésu. Nejzachovalejší a nejznámější z těchto objektů je pyramida Hellinikon u stejnojmenné obce v prefektuře Argolida. Velikostí za slavnými giganty na jiných kontinentech značně zaostává - stěny z kyklopských kvádrů se zdvihají do výše asi 3,5 metru. V neporušeném stavu byla asi dvakrát tak vysoká. První zmínka v literatuře o ní pochází už od antického zeměpisce Pausania, který žil ve druhém století našeho letopočtu. Považoval ji za hromadný hrob bojovníků dávné bitvy o trůn mezi mytickými hrdiny Proetusem a Acrisiem. Tato zmínka utvrdila novověké archeology v domněnce, že objekt pochází z mykénské éry. Původ v této kultuře, která se na Peloponésu rozvíjela mezi lety 1600 až 1100 př. n. l., by naznačovala i skutečnost, že také ostatní řecké pyramidy se nacházejí na teritoriu jejího rozšíření. Důkladný průzkum uskutečněný v letech 1901 Th. Wiegandem a 1938 L. Lordem však nic významného nepřinesl.
Na základě keramiky nalezené poblíž objektu se ustálila domněnka, že pochází z 6. století př. n. l. V nedávné době však vědci z řeckého Demokritova výzkumného institutu a skotské University of Edinburgh pomocí optické termoluminiscence prověřili přímo stavební materiál pyramidy. K jejich údivu jim vyšlo stáří 4720 let s možnou tolerancí 580 let. Objekt je tedy přibližně stejně starý, nebo dokonce starší než nejstarší egyptská hrobka. Džoserova stupňovitá pyramida totiž pochází z 27. století př. n. l. Představa, že řecké pyramidy mohly být vzorem těm egyptským, vlastenecké Řeky samozřejmě nadchla. Patrně tomu tak ale není hned z několika důvodů - a nejen proto, že někteří archeologové novou dataci odmítají přijmout. Objekt u Hellinikonu se egyptským pyramidám nepodobá ani způsobem stavby, ani rozměry. Nejspíš měl i jiné určení. Nyní se má za to, že šlo buď o kalendářní nebo astronomický objekt (vchod do malé vnitřní prostory se nachází v jižní stěně), nebo o signální či pozorovatelské stanoviště. Víc může prozradit až detailní průzkum dalších řeckých pyramid. Ten zatím proběhl jen u přibližně stejně velkého objektu v Ligurionu nedaleko světoznámého Epidauru. Podle termoluminiscenční metody má pocházet z 21. století př. n. l.
Mezi Egyptem a Amerikou
Jeden z nejpozoruhodnějších „netradičních“ pyramidových komplexů je ale bezesporu na kanárském ostrově Tenerife. Už španělští dobyvatelé, kteří se na souostroví vylodili v 15. století, zjistili, že místo na jižním pobřeží, kde nyní leží městečko Güimar, mělo pro původní obyvatele mimořádný kultovní význam. Španělští kronikáři naznačovali, že guančští náčelníci vzývali slunečního boha nejen na horách, ale i na jakýchsi kamenných stavbách a přinášeli mu tam oběti. Začátkem 90. let minulého století tu zahájil vykopávky Thor Heyerdahl a postupně objevil devět stupňovitých staveb, zachovalejších je pouze šest. Nejvyšší měří asi 12 metrů. Opravdu není moc těžké si většinu z nich splést s kamennými terasami, jakých je na Tenerife všude plno.
Archeologové vedení Heyerdahlem však tvrdí, že objekty jsou vystavěny odlišnou technikou, na rozdíl od nich jsou na západní straně opatřeny schodišti, a především se vyznačují zřetelnou astronomickou orientací - stěny severní skupiny pyramid jsou rovnoběžné se spojnicemi východů a západů slunce při letním a zimním slunovratu. Mnohem obtížnější je zjistit stáří komplexu. Vodítkem by mohla být malá lávová jeskyňka pod pyramidou číslo 1, v níž archeologové našli předměty pocházející od Guančů. Radiokarbonová analýza je však datovala do období mezi 6. a 11. stoletím n. l. Většina odborníků se proto domnívá, že s pyramidovým komplexem nesouvisejí, protože ten je pravděpodobně mnohem starší. Pro úplnost je třeba dodat, že někteří vlivní místní archeologové „pyramidový výmysl jakéhosi Nora“ okázale ignorují navzdory tomu, že vydatně přispívá k prosperitě tamního turistického průmyslu.
