Zmíněná kometa směřující ke Slunci se v sobotu při kritickém přiblížení rozpadla. Slunce poté uvolnilo obrovské množství plazmatu. Tento jev se nazývá výron koronální hmoty. Plazma při takovémto úniku může při cestě vesmírem dosáhnout rychlosti až pět milionů kilometrů v hodině.
Obě dramatické události, tedy přiblížení komety a následné erupce, spolu podle všeho nesouvisejí. "Stále neexistuje žádný důkaz, který by lépe spojoval komety pohybující se v blízkosti Slunce s výrony koronální hmoty, než že jde o náhodu," uvedl Karl Battams z amerického námořního výzkumného střediska NRL. S tímto názorem souhlasí i další solární astronomové pracující se satelitem SOHO využívaným k výzkumu Slunce.
"Otázka - zda komety pohybující se v blízkosti Slunce mohou nějakým způsobem vyvolat výrony koronální hmoty - je to zajímavá," tvrdí vědci.
"V současné době ale převažuje mínění, že jasný vztah mezi kometami a solárními erupcemi je čistě náhodný." Pravděpodobnost, že by komety takovýto proces způsobovaly, je značně malá, protože jen zřídkakdy povrchu Slunce dosáhnou. Obvykle se totiž při velkém přiblížení rozpadnou.
