Rybám prodlužuje život pozdní odchod do penze |
Starší ryby z neznámých důvodů odmítají samce s „dobrými“ geny Receptem na dlouhověkost je prodloužení produktivního věku. Alespoň to platí u malých rybek známých jako paví očka. Populace pavích oček se liší průměrnou délkou života: ryby z oblastí s množstvím dravců se v laboratoři dožívají vyššího věku. Proti svým kratší dobu žijícím příbuzným se ale mění struktura jejich života: zkracuje se jim dětství a odkládá menopauza. Prodloužení života je tedy způsobeno přímým evolučním tlakem: tyto ryby se musí co nejdříve a nejdéle rozmnožovat, protože s větší pravděpodobností zahynou. Ale období po menopauze trvá u „dlouhověkých“ i normálních populací stejně dlouho. Ryby se totiž nestarají o své potomstvo a proto jsou jejich staří z hlediska přežití druhu „k ničemu“. Vědci výsledky považují za možný začátek srovnávací studie s lidmi: chtěli by dokázat, že u člověka naopak evoluční tlak přispěl k prodloužení života. Staří lidé totiž pomáhají s výchovou další generace dětí, a tak přispívají ke „zdraví“ druhu. Prodlužování jejich života má tedy z hlediska evoluce smysl. |
Dřívější studie zkoumaly především chování mladých ryb. Jakmile Molly Morrisová na seznamovací „parket“ pozvala i dámy pokročilejšího věku, obraz se změnil. Preference starších samiček byly v přímém protikladu k jejich zvykům z mládí. Čím větší a tudíž starší byly rybí dámy, tím spíše dávaly přednost samečkům se „špatně“ rostlými pruhy, tedy s asymetrickým značkováním, informovali vědci v časopise Biology Letters.
Odborníci výsledky interpretují velmi opatrně. Ryby se pravděpodobně rozhodují i na základě jiných hledisek, než jestli vybraný sameček odkáže potomstvu dobré geny, domnívá se Morrisová. Na dalekosáhlejší závěry si netroufá. Výsledky již ověřilo i několik dalších laboratoří, ale do příčin změny chování samiček to mnoho jasu nevneslo. Může se jednat o „fázi“ v biologickém životě samiček, prostě součást jejich životního cyklu, způsobenou změnami třeba v hladině hormonů apod. Nebo je to důsledek jejich zkušeností. Proč ale zkušenosti samičky varují před dobrými geny? Možná jde o způsob, jak druhu zachovat co největší genetickou různorodost, která je nejlepší zárukou jeho přetrvání.
Výsledky vzbuzují otázku, jestli se podobné náhlé změny v preferencích vyskytují i u jiných druhů. Například studie na lidech zjistily, že se nám symetrické rysy obličeje zdají přitažlivější. Ale většina průzkumů využívala mladých lidí. Průměrný věk účastníků podobné nedávno zveřejněné studie byl těsně pod 20 let. Morrisová doufá, že výsledky mečovek biology inspirují k tomu, aby prověřili, jakého ideálního partnera hledají lidé třicátníci či čtyřicátníci.