Znalecký posudek je důkaz jako kterýkoliv jiný, jenže...
Znalec, na rozdíl od svědka, který určité skutečnosti vnímal osobně, vychází z podkladů, které mu byly předloženy objednatelem posudku a na jejich základě vyvozuje závěry. Znalecký posudek (závěry znalce) ve smyslu příslušných zákonů a podzákoných norem musí být přezkoumatelný a použité metody řádně odůvodněné stejně tak musí být řádně odůvodněné závěry znalce. Jestliže toto posudek splňuje, pak při totožných vstupních informacích musí případný přezkum posudku dojít k týmž závěrům, jako přezkoumávaný posudek. To že určitý znalec měl problémy takového druhu, jak uvádí výše autor O.Koutník, samo o sobě nic neznamená. Znalecká činnost je podnikání, znalců je hodně, jde o peníze, takže konkurence je velká a neštítí se i podpásových metod ke zpochybnění jiných znalců. Znalce si může přibrat jak policie, tak obviněný. V případě, že si znalce přibere policie, tak je jeho postavení podstatně obtížnější, než pozice znalce přibraného obhajobou. Znalec přibraný policií musí posoudit všechna pro a proti, tj. jak skutečnosti svědčící v neprospěch stíhaných osob, tak v jejich prospěch a své závěry obhájit před soudem a obhajobou. Z logiky věci je jasné, že obhajoba (obviněný) si nepřibere znalce, pakliže z okolností případu je zřejmé, že jeho závěry by vyzněly v neprospěch obviněného. Pravda, najdou se i takoví znalci, kteří "umí" za slušný peníz vyhotovit zmanipulovaný posudek ve prospěch obviněného. Buď takový znalec "na tvrdo" ve svém posudku lže ve stylu "černá koule je bílá krychle". Nebo, po dohodě s obviněným a obhajobou si "jako" nechá předložit jen takové podklady, ze kterých lze vyvodit závěry příznivé pro obhajobu obviněného. Vědomě posuzuje izolovaně určitou skutečnost, bez ohledu na to, že byla součástí nějakého celku - řetězce skutečností. Samozřejmě, že takový "znalec" si musí nechat otevřená zadní vrátka pro případ, že bude jeho posudek zpochybněn či zcela závěry vyvráceny ("já jsem opravdu, ale opravdi nikdy žádné jiné doklady neviděl a žádné jiné skutečnosti případu mi nebyly známy"). Tady už se "hraje" o trestní stíhání pro nepravdivý znalecký posudek nebo "jen" o vyškrtnutí ze seznamu znalců. Teď jde jen o to, jak inteligentní je žalobce a soudce, aby takový posudek zpochybnili a jako důkaz odmítli. Aby toho nebylo dost, tak posudek znalce obhajoby je zpravidla předložen k vyjádření znalci přibranému policií. Případně znalec přibraný policií se musí vypořádat s námitkami, které vůči jeho závěrům vysloví znalec obhajoby. A opět jde o to, do jaké míry jsou orgány činné v trestním řízení znalé podstaty věci, to jest, zda je jim jasné, pro jaký skutek obviněného stíhají a co vlastně od znalce chtějí posoudit. Pokud znalé nejsou, tak nechají oba znalce ať se vzájemně "přebíjejí" dodatky k původním posudkům. Po měsících znalecké války doputuje před soud spis s 20,30,40... tisíci stranami z nichž 80% je balast, který se netýká podstaty obvinění. Pokud jde o poslední vývoj kauzy Opencard (obvinění radních), nelze si nepoložit otázku, zda nebylo jednání, ze kterého jsou radní obviněni, úmyslně "izolováno" od předchozího průběhu projektu Opencard? Proč kauzu vyšetřuje ÚOOZ, když v projektu Opencard zahájil již před časem ÚOKFK vyšetřování? Jaké bylo zadání pro znalce přibraného ÚOOZ? Přihlížel znalec přibraný ÚOOZ k okolnostem, zjištěným v témže projektu v řízení vedeném u ÚOKFK? Existuje výměna informací mezi oběma útvary nebo si každý vede to "své" řízení s cílem "dotlačit" to před soud jako první? A v neposlední řadě i otázka - je v případě vyšetřování vedeném ÚOKFK stejný znalec jako v případě ÚOOZ, nebo problémy téhož projektu posuzují různí znalci? Tento příspěvek nemá ambice nikoho vyviňovat nebo obviňovat. Jak již bylo výše uvedeno, umělou izolací určitého jednání z řetězce jednání s ním souvisejících, lze řízeně nevinného kriminalizovat nebo také pachatele vyvinit.