Podle ruských komentářů se prezident rozhodl nespojovat svou kandidaturu s hlavní vládní stranou proto, aby zvýraznil své postavení nadstranického kandidáta, který stojí nad soupeřením politiků. Putin má v zemi obrovskou podporu, podle průzkumu s jeho politikou souhlasí čtyři pětiny Rusů.
Putin konstatoval, že politické prostředí v zemi musí být konkurenční, „vyvážený politický systém“ se podle něj bez politické soutěže neobejde. Ruská opozice nicméně nenabízí konkurenceschopný politický program, který by občany zaujal, soudí prezident. Lidé podobní protikorupčnímu aktivistovi Alexeji Navalnému mohou destabilizovat zemi a vyvolat chaos, což ruské vedení nikdy nedopustí; „ruský lid radikály nechce,“ prohlásil Putin.
K osudu premiéra Dmitrije Medveděva, pro něhož by podle mnohých komentářů mohly prezidentské volby znamenat konec působení ve vládě, se Putin přímo nevyslovil. „Mluvit o tom je předčasné, i když předběžné nápady mám,“ poznamenal Putin s tím, že Medveděvův kabinet pracuje „uspokojivě“.
  |
Ve svém projevu se vyjádřil k ruským médiím a pochválil Trumpa
Ruský prezident pochválil prezidenta USA Donalda Trumpa za „významné úspěchy“, kterých podle něj v prvním roce svého vládnutí dosáhl. Investoři mají důvěru v americkou ekonomiku, to je objektivní faktor, zdůraznil ruský vůdce.
Skandál kolem údajného ruského vměšování do loňských prezidentských voleb v USA je podle Putina vykonstruovaný. Obvinění si vymysleli lidé, kteří stojí v opozici vůči Trumpovi. Aféra Spojeným státům škodí, řekl šéf Kremlu a vyšetřování označil za „špionománii“ a „blábolení“.
Rusko a USA mohou podle Putina spolupracovat v mnoha oblastech: v boji proti terorismu, při řešení ekologických problémů, v boji proti šíření zbraní hromadného ničení či při řešení severokorejského problému. Ruský prezident vyjádřil naději, že vzájemné vztahy se budou normalizovat, přestože Trump je ve své snaze zlepšit s Ruskem styky „omezen“.
Putin hájil produkci ruských propagandistických médií, která byla nedávno v USA vystavena administrativnímu postihu zařazením mezi „zahraniční agenty“. Podíl těchto sdělovacích prostředků na celkovém objemu informací v USA je mizivý a jejich postih porušuje zásadu svobodného šíření informací, řekl prezident.
Jasně se vymezil vůči jadernému satusu Severní Koreje
Putin také prohlásil, že Rusko neuznává jaderný status Severní Koreje, a obvinil Spojené státy, že k pokračování raketového a jaderného programu KLDR vyprovokovaly. Washington i Pchjongjang musejí zastavit vyostřování situace na Korejském poloostrově, konstatoval Putin. Vyzval ke „krajní opatrnosti“ a řekl, že zatímco USA cíle svého případného vojenského úderu proti KLDR přesně neznají, protiútok ze severu by skončil katastrofou.
Američtí kongresmani nás postavili do jedné řady s KLDR a Íránem, a přitom po nás chtějí proti těmto státům zakročit, upozornil ruský prezident. Ocenil nedávné prohlášení amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona, že USA jsou připraveny zasednout se Severokorejci k jednacímu stolu bez předběžných podmínek „Je to velmi dobrý signál,“ konstatoval ruský vůdce, přestože Bílý dům později platnost Tillersonova prohlášení nepotvrdil. S KLDR je možné jednat až v okamžiku, kdy zlepší své chování, řekl ve středu novinářům zdroj z Bílého domu.
Putin odmítá přítomnost ruské armády na Ukrajině
Ruská armáda ve východoukrajinském Donbasu není, jsou tam jen „jisté milice“, které jsou připraveny odrazit jakékoli útoky proti tomuto regionu.„Rusové a Ukrajinci jsou z mého pohledu jeden národ,“ prohlásil prezident.
Obrana Donbasu je v zájmu lidí žijících v této oblasti, protože v opačném případě ukrajinští nacionalisté uspořádají v Donbasu „jatka horší než ve Srebrenici“, řekl ruský vůdce s odkazem na východobosenské město, kde srbské jednotky v létě 1995 zavraždily na 8000 lidí.
Putin prohlásil, že zatím nezaznamenal vážný zájem Kyjeva na uplatnění minských mírových dohod. Zdrojem nynějších problémů je podle něj „nezákonné ozborojené převzetí moci,“ k němuž v Kyjevě došlo na jaře roku 2014, kdy byl při převratu sesazent prezident Viktor Janukovyč.
Putin se rovněž zmínil o plánech na vyslání mírové mise do povstaleckých oblastí. Připustil, že mírové síly mohou být rozmístěny nejen na frontové linii, ale i na rusko-ukrajinských hranicích, což separatisté rozhodně odmítají. Podmínkou mezinárodní kontroly rusko-ukrajinské hranice je ale podle Putina navázání přímých konaktů mezi Kyjevem a proruskými povstalci. Tyto návrhy zatím Ukrajina odmítá.
Tisková konference v Moskvě. Putin potvrdil kandidaturu na ruského prezidenta. Do voleb půjde jako nezávislý.
Putin: Sankce neměly na ruské hospodářství takový vliv, jako propad ceny ropy
Růst výkonnosti ruské ekonomiky, která se vzpamatovává z krize, závisí na zvládnutí dvou hlavních šoků: pádu cen ropy na světových trzích a zahraničních sankcí proti Rusku. Na bilanční tiskové konferenci v Moskvě to ve čtvrtek prohlásil prezident Vladimir Putin. Motorem hospodářského růstu země je podle něj domácí spotřeba, příznivě se projevuje oživení průmyslové produkce a pozitivní bilance zemědělství.
Západní sankce, které Evropská unie a USA vyhlásily po roce 2014 za agresivní akce Ruska na Ukrajině, neměly na ruské hospodářství takový dopad, jako propad cen ropy, řekl ruský vůdce. Vliv sankcí se ale podle něj stále projevuje.
Ekonomika musí být pružnější a efektivnější, musí být zaměřena do budoucnosti, řekl Putin. Mezi své hlavní priority, bude-li příští rok znovu zvolen prezidentem, zařadí zdravotnictví, vzdělávání a budování infrastruktury.
‚Výdaji na obranu nezničíme státní rozpočet,‘ řekl Putin
Putin také uvedl, že Rusko výdaji na obranu „nezničí státní rozpočet“ a nezapojí se do zbrojních závodů. Ozbrojeným silám bude podle něj Moskva nicméně věnovat „náležitou pozornost“.
Ruský vojenský rozpočet bude příští rok činit zhruba 2,8 bilionu rublů (jeden bilion korun), což je 2,8 procenta hrubého domácího produktu, oznámil Putin. Připomněl přitom, že Spojené státy hodlají do armády příští rok investovat 700 miliard dolarů (15,3 bilionu korun, přibližně 3,7 procenta HDP).
Ruský prezident obvinil Washington z porušování dohod o kontrole zbrojení. Americké protiraketové systémy rozmístěné v Rumunsku je podle něj možné snadno změnit na systémy útočné. USA tím de facto porušují dohodu o omezení stavu raket středního doletu, z jejíhož porušování Američané naopak viní Rusko. Moskva jednostranně odzbrojovací smlouvy nevypoví, řekl ruský prezident.
