Berlíňané mohli rozhodnout, zda se Berlín stane klimaticky neutrálním již v roce 2030, namísto plánovaného roku 2045. Nestane. Referendum neuspělo.
„Mama, pojď, dnes musíme jít volit“, atakoval nás v neděli od rána náš 21letý syn. „Už jsem telefonoval se všemi kamarády, také jdou volit.“ Scénář pro rok 2030 zaskočil nejen naši generaci, ale i mládež: úplné zřeknutí se fosilních paliv, jako je ropa, plyn a uhlí, výroba energie ze 100 % z obnovitelných zdrojů. Solární panely na střechách a fasádách, tepelná izolace všech budov, zákaz vytápění olejem a plynem v domácnostech, v centru města žádná auta se spalovacím motorem, vnitřní letecká doprava „na příděl“.
Danuše SieringDanuše Siering žije v Berlíně a Praze. Je zakladatelkou galerie Černá labuť, projektu Go Florenc a Česko-německého Salonu. Vydává N&N Czech German Bookmag.  |
Aby byla klimatická neutralita schválena, musela by s ní souhlasit nadpoloviční většina hlasujících - tato podmínka splněna byla (442 000 ANO, 423 000 NE). Pro platnost referenda však nebyla splněna podmínka získat pozitivní odpověď od nejméně 25 % osob oprávněných hlasovat, což by představovalo minimálně 607 518 hlasů. Referendum tak neuspělo a mnozí si oddychli.
Kdyby plebiscit uspěl, musel by být přepsán zákon: z „cílů ochrany klimatu“ by se stala „povinnost ochrany klimatu“. Berlín by pak musel do roku 2030 snížit své emise nejméně o 95 % ve srovnání s rokem 1990. Že jsou tyto cíle nereálné, si myslí i Berlínský senát, který ve svém prohlášení uvedl, že dosažení neutrality pokládá za „nepravděpodobné“.
I německý kancléř Olaf Scholz se k cílům aktivistů stavěl skepticky. „Jsem pevně přesvědčen, že to, co si spolková vláda vytyčila, je přesně ta správná cesta, totiž zajistit, abychom naši zemi technologicky modernizovali,“ řekl Scholz. „Fiktivní termíny, které nelze splnit, tomu nepomohou.“
Jedno je však jisté: referendum vyvolalo dynamickou diskusi. Kampaň totiž byla mimořádně viditelná. I s plakáty na 7000 sloupech veřejného osvětlení a 650 billboardy stála 1,2 milionu eur. V takovém měřítku byly v minulosti schopny vést kampaň pouze velké strany v Berlíně. Jak je toto možné? Podívejme se, odkud peníze na podporu pocházejí - velká část z USA. Jen německo-americká investorská dvojice Albert Wenger a Susan Danzigerová z New Yorku vybrala 475 000 eur. Jak tvrdí, přáli by si, aby se Berlín stal celosvětovým vzorem. Že mají úzké vazby na sektor obnovitelných zdrojů energie, popírají stejně jako hlavní němečtí dárci.
Za iniciativou stojí také známé aliance: Fridays for Future, Omas for Future, Psychologists for Future nebo Grüne Jugend, které jsou propojeny s projekty na ochranu klimatu po celém Německu.
Hlavně z amerických sponzorských peněz žijí i aktivisté z „Poslední generace“, kteří se rádi lepí na silnice. Ti jsou financováni ve velké míře z darů organizace „Climate Emergency Fund“, jak uvedla mluvčí organizace. Svým aktivistům fond vyplácí měsíční mzdu až 1300 eur. Dovolit si to může. Sídlí v Kalifornii, jednou ze zakladatelek fondu je americká filantropka Aileen Gettyová, která pochází z rodiny ropného magnáta J. Paula Gettyho, jenž byl v 60. letech 20. století považován za nejbohatšího člověka na světě. Dalšími zakladateli fondu jsou filmový producent Adam McKay a aktivistka Rory Kennedyová, dcera bývalého senátora Roberta Kennedyho a neteř Johna F. Kennedyho.
Cíl „Berlín 2030 klimaticky neutrální“ byl utopický. Také proto, že iniciátoři nevysvětlili, jak ho má být dosaženo. Pouze uvedli, že cesta k němu bude v příštích šesti a půl letech stát 112 miliard eur. Peníze, které Berlín nemá k dispozici a Berlíňané nejsou ochotni tyto náklady nést. Jednoduše proto, že na to nemají.
