V Rotterdamu nenajdete mnoho historických budov. Byl totiž za druhé světové války tak rozbombardován, že z něj prakticky nic nezůstalo a nezbývalo, než postavit celé město znova. To byla a také je velká příležitost pro urbanisty a architekty, kteří se svého úkolu zhostí někdy vynikajícím způsobem, někdy se nevyhnou kritice, jak už to v architektuře chodí, ale v každém případě dávají vzniknout moderní evropské metropoli.
Stavební ruch tady neutichá a člověk by snad skoro nabyl dojmu, že ekonomická krize se Rotterdamu obloukem vyhla. Staví se a přestavuje na každém rohu a tam, kde už není místo, se domy nastavují do výšky jako třeba v případě projektu De Karel Doorman v centru města, kde novou konstrukci šestnáctipodlažního obytného domu klidně posadili na betonový základ dvoupodlažní budovy ze sedmdesátých let. Stavba získala cenu publika v soutěži Holandská stavba roku 2013.
De Karel Doorman
Na moderní architekturu narazíte, ať přijedete do Rotterdamu autem, lodí nebo vlakem. Nejznámějším symbolem města je od roku 1996 impozantní Erasmův most, vyprojektovaný Benem van Berkelem, který se klene přes řeku Maas a spojuje jižní předměstí s centrem města. Ten most je tak krásný a slavný, že si zahrál již v několika filmech a v roce 2010 byl dokonce dějištěm startu Tour de France. O tom, že získal i mnoho následovníků, ani nemluvě. V jeho blízkosti na jižní straně se tyčí několik mrakodrapů a mezi nimi i ten zatím nejvyšší v Holandsku sestávající ze dvou věží, z nichž ta vyšší, která má 44 podlaží, dosahuje téměř 165 metrů. „De Maastoren“ je nejen velmi elegantní, ale i velmi ekologická stavba. Stojí částečně v řece a vodu z řeky také využívá k ohřevu a chlazení. Maastoren svojí úctyhodnou výškou přerostla i další mrakodrapy s cizokrajnými jmény v sousedství, jako například Montevideo architektky Francine Houben ze studia Mecanoo nebo New Orleans známého portugalského architekta Alvara Siza.
Mrakodrap New Orleans
Při příjezdu vlakem na nádraží Rotterdam Centraal vás zase ohromí bombastická hala z dílny týmu CS-architektonických kanceláří včetně Benthem Crouwel Architekten. Vysokánská střecha nádražní haly je zevnitř vyložená dřevem, a tím celou halu opticky zatepluje. Zvenku ale její kovová lesklá špice trčí do nebe jako nějaký futuristický chrám. Pracuje se na ní za provozu, mění se každým dnem a kompletně má být dokončena v roce 2014.
Do muzea se smartphonem
Kdo se vypraví do Rotterdamu za architekturou a designem, nemůže vynechat návštěvu NAI (The Netherlands Architecture Institute), který je přímo Mekkou architektury a designu - zvlášť poté, co na začátku letošního roku sfúzoval s dalšími dvěma organizacemi - Institutem designu a módy Premsela a Institutem elektronického designu a kultury Virtual Platform. Říká si teď lapidárně „Het nieuwe instituut“ (Nový institut). Samotná prosklená budova plná světla od Jo Coenena, která je posazená na jezírku na okraji Museum Park, je nepřehlédnutelná. V ní se nachází jedna z největších sbírek architektury na světě, největší holandský archív, velká knihovna a koná se množství přednášek, workshopů a výstav.
Het nieuwe instituut, dříve institut architektury
O pár kroků dál stojící muzeum Boijmans van Beuningen, postavené v roce 1935 architektem Van der Steurem, má rozsáhlou sbírku umění od středověku až po moderní umění a design a pořádá i velmi atraktivní přechodné výstavy. Nedávnou výstavu „Cesta k Van Eyckovi“ navštívilo během 4 měsíců 140 tisíc návštěvníků a úspěch si muzeum slibuje i od současné výstavy o řemeslech s názvem Hand Made, která představuje na 500 exponátů ze všech dob a z různých koutů světa od benátského skla až po hliněný nábytek Maartena Baase. V muzeu Boijmans vám skočí design za krk hned u vchodu. Mají tam totiž velmi originální šatnu. Kabáty visí u stropu a návštěvníci si tento karusel sami obsluhují. Je to veselé, hravé a nápadité, ale vyžaduje to i jistou zručnost při zacházení s kladkou. Tento projekt s názvem Merry-Go-Round ze studia Wieki Somers získal v roce 2009 cenu za nejlepší holandský design. Boijmans prý bylo také první muzeum na světě, které vyrobilo aplikace pro prohlídky. Potřebujete průvodce? V muzeu Boijmans vám ochotně půjčí iPod nebo můžete použít vlastní smartphone.
Šatna v Boijmans
Rotterdamská Kunsthal na druhé straně parku je také sama o sobě architektonickým skvostem, ačkoliv třeba ne každému se líbí použití pohledového betonu i v interiérech, jak to vyprojektoval dnes světově proslulý Rem Koolhaas a studio OMA. Tato budova prý byla ale jeho prvním realizovaným projektem (otevřena byla v roce 1990). Kunsthal nabízí špičkový a bohatý program a právě teď se v ní koná jedna z top akcí sezóny –multimediání výstava francouzského módního návrháře Jean Paul Gaultiera, k vůli které se Kunsthal i některé ulice Rotterdamu oblékly do bretaňských proužků, tak charakteristických pro tohoto enfant terrible francouzské módy. Trochu ve stínu této přehlídky je jiná výstava o patro výš, která je uspořádána ke stému výročí ikonické holandské nábytkářské firmy Pastoe. Stojí ale také za vidění.
Do kina, baru nebo na koncert?
Budete-li si chtít odpočinout, dobře se najíst nebo se pobavit, určitě navštívíte ulici Witte de Withstraat, která je plná uměleckých galerií, kaváren a klubů. Mezi nimi je i bar Witte Aap, který Lonely Planet vyhlásilo v roce 2009 nejlepším barem na světě. Za návštěvu v této ulici rozhodně stojí imezinárodní centrum současného umění Witte de With Contemporary Art.
O kousek dál, v uličce Boomgaardsstraat kolmé na Witte de Withstraat se v nenápadné ošuntělé budově bývalé tiskárny nachází bunkr všech bunkrů. Přímo doupě avantgardního umění a zábavy. Klub se jmenuje WORM, což v holandštině znamená červ a jeho vstup je jako červ zarytý lehce do podzemí. Jeho interiér je nejen velmi cool, ale je zajímavý i tím, že při jeho tvorbě použili designéři z Atelieru 2012 Architecten a Joep van Lieshout samé použité materiály. Jestli se vám tedy v místním malém kině bude zdát, že sedíte v letadle, ten dojem je zcela správný, neboť jako materiál na obložení i sedačky posloužil starý Boeing indonéských aerolinií. V klubu se nachází samozřejmě i bar, obchod s hudbou a místnosti, kde se konají různé workshopy. Prostor si lze i pronajmout.
Toalety ve Wormu
Úplně jinou, ačkoliv také skvělou atmosféru má další multifunkční kulturní stánek - Lantaren Venster na druhém břehu řeky Maas. Stojí u paty již zmíněného mrakodrapu New Orleans, vlastně je jeho součástí. Jeho 6 sálů slouží jako kino i koncertní a diskusní pódium. Architektonicky nejzajímavější a nejpříjemnější je jeho foyer – otevřený prostor s pokladnami, restaurací, ale i množstvím křesel a gaučů k lenošení. Je osvětleno přírodním světlem ze dvou stran a prosklenou jižní stěnou se vám naskýtá přímo fenomenální výhled na řeku a po ní plující lodě. Designér Martijn Sorée ze studia M2R věděl moc dobře, že architekt Alvaro Siza, který projektoval New Orleans, si přál interiér z mramoru, který by se hodil k futuristickému vzhledu celého mrakodrapu, ale přesto navrhl bílé stěny a na podlahy i schody použil světlý dub. Docílil tím takové útulnosti celého interiéru, že lidé na představení přicházejí dříve a odcházejí později, protože se jim odsud ani nechce. Dokonce i Siza byl prý nakonec spokojen.
Sonneveld House
Architektonických a designových lákadel je v Rotterdamu spoustu, z dalších např. Cube Houses, Sonneveld House z roku 1933 nebo Fotografické muzeum. Několik dnů vám na návštěvu Rotterdamu stačit ani nebude. Ať už ale budete v tomo evropském New Yorku bůhví jak dlouho, nudit se rozhodně nebudete, tím si můžete být jisti.
