12. ledna 2019 6:24 Lidovky.cz > Relax > Design

Díky fotografii se můžeme dotýkat celospolečenských problémů, říká Markéta Kinterová

Markéta Kinterová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Markéta Kinterová | foto: Fotograf festival/Adéla Vosičková

Posledních osm let probíhají vždy na podzim v rámci Fotograf Festivalu výstavy, performance či komentované prohlídky na různých místech v Praze. Všechny akce mají dva společné jmenovatele, a to médium fotografie a jedno hlavní téma, kterým pro rok 2018 byla tenká hranice mezi prací a volným časem. Festival propojuje české a zahraniční autory a i letos nabourává zažité stereotypy.

Fotografka a umělkyně Markéta Kinterová je součástí festivalu od samého začátku a od roku 2012 je ve funkci umělecké ředitelky. Co pro ni samotnou znamená téma ne-práce? A jaké bude téma festivalu v letošním roce?

Lidovky.cz: Fotograf Festival se v uplynulém roce zaměřil na téma práce a volný čas. Proč právě toto téma?
Naší snahou je námětem a skrze fotografii komunikovat nějaké celospolečenské téma, což v případě „ne-práce“ nelze popřít. Je to téma velmi široké, kterým jsme chtěli nastolit nějakou hlubší debatu. Naše fungování a celý systém prochází řadou změn jako je například pohyblivá pracovní doba, home-office apod. Ty ve výsledku mají na mnoho lidí negativní dopad v tom smyslu, že původně pevně dané schéma 8hodinové pracovní doby se mění na tzv. fenomén 7/24 a nutnost být neustále v pohotovosti.

Zahájení Festivalu Fotograf
Ve stínu lva_vernisáž výstavy Jirky Skály...

Lidovky.cz: Jak moc se toto téma týká přímo vás osobně?
Tak ono občas, ale opravdu jen občas, může být dobrou motivací mít zápal pro téma, které vás tak trochu sžírá. Na sobě vnímám dlouhodobý vliv práce na volné noze, čili onen syndrom pohotovostního režimu. Samozřejmě s postupem času, kdy přicházely do mého života naše tři děti, se toto potlačování stalo v jistých ohledech zcela definitivní. Ale tím spíš považuji za podstatné o rozdělení času uvažovat kriticky a začít tam, kde člověk může něco přímo hned ovlivnit – v našem teamu. Také z tohoto důvodu jsme se minulý rok rozhodli uspořádat před Ministerstvem kultury happening s názvem Růžová žádost, kterým jsme chtěli tematizovat právě ohodnocení pracovníků v kultuře.

Lidovky.cz: V úzkém týmu festivalu jste již osmým rokem, tedy od jeho úplného začátku. Jak moc se festival za tu dobu změnil?
Festival má za tu dobu ustálenou identitu v tom, že se pokaždé veškerým obsahem soustředí na vybrané téma. To nám umožňuje pracovat s fotografií více ve smyslu jejích přesahů do dalších disciplín a také nám to umožňuje propojit jednou ročně festival s časopisem Fotograf, který vydáváme. Festival se mění každým rokem i včetně lokací. Některé galerie zůstávají, mnohé se mění, vlastně se záměrně snažíme mít tak trochu tekutou identitu. Každý ročník vnímám jako velmi odlišný a něčím specifický, což se mi, musím přiznat, líbí a je mi v tom dobře.

Lidovky.cz: Jak si fotografie stojí na české umělecké scéně? Máte pocit, že se tomuto médiu věnuje dostatečná pozornost, anebo je co zlepšovat?
Fotografie má v Čechách obrovskou tradici a to v celosvětovém kontextu, což asociuje jména jako Sudek, Funke a mnohá další. Nicméně větší pozornost by si kvalitní fotografie jistě zasloužila. Médium fotografie nás postupně obklopuje v souvislosti s vývojem společnosti rapidně rostoucí křivkou a je potřeba tento jev podrobit kritickému myšlení, čili v tomto ohledu vidím jako zásadní zahrnout nějaký vhodný model mediální výchovy respektive gramotnosti do vzdělávacích programů již od základních škol. A v neposlední řadě bych fotografii u nás přála, aby český trh s uměním překonal jakousi nedůvěru v médium a následoval již poměrně starý zahraniční trend, jakým je rostoucí prodejnost kvalitní umělecké fotografie. Pomohlo by to nejen autorům, ale celé umělecké scéně.

Lidovky.cz: Co vlastně bylo impulzem pro založení festivalu? A změnila se tato motivace nějak v průběhu let od jeho začátku?
Fotograf Festival vznikl až jako poslední z projektů našeho spolku, který původně už v roce 2002 založil již zmíněný časopis Fotograf. O sedm let později následovalo založení Fotograf Gallery a pak vznik festivalu, který v Praze doposud chyběl. Vlastně jsme naším počínáním postupně zaplňovali jakési díry na trhu. Festival od mého působení na druhém ročníku nabral přísnější dramaturgii, snahu expandovat do veřejného prostoru a pestrý edukační a doprovodný program a věřím, že je to funkční model každoroční přehlídky.

Lucie Rosenfeldová, K managementu pochybnosti, video still, 2014,...

Lidovky.cz: Jaké bude téma festivalu v roce 2019?
Na letošním ročníku spolu s kurátorkou Terezou Rudolf a hlavním kurátorem Pavlem Vančátem již přes rok usilovně pracujeme. Tématem bude přechod společnosti z totalitního režimu do kapitalismu východoevropského střihu. Jedná se nám o období transformace společnosti, které je sice spjato s konkrétním rokem Sametové revoluce, ale budeme se snažit hledat vizuální stopy, které tomu předcházely, možná mnohé předjímaly a které přetrvaly či naopak upadly v zapomnění.

apeAlena Pecháčková

Najdete na Lidovky.cz