Myslela si totiž, že jediné co bude doopravdy potřebovat je postel a wifi. „Přemýšlela jsem tak, že většinu času přece budu pracovat, organizovat akce a chodit v Londýně po výstavách a koncertech. No, postupem času přibyly různé kříňky, obrazy, knížky, jiné židle, větší stoly, aby u nich přátelé mohli večeřet, futon pro hosty, co nezvládli z těch večeří včas odejít…, další knížky, krásné darované vázy, zvětšené fotky z výstav, které jsme pořádali, monitory, co se prostě najednou objevily, gramofon, po němž samozřejmě následovaly desítky desek, květináče a mosazný nábytek na zahradu, malý konferenční stolek s růžičkou, který míval můj přítel ve své galerii, a u kterého jsme si povídali celou noc první den, co jsme se poznali,“ říká.
Ředitelka Českého centra v Londýně má doma především věci, ke kterým má osobní vztah. „Na fotografii od Simona Sixe je Jordan Mooney, jedna z prvních punkových módních ikon, která pracovala v Londýně v 70. letech s Vivienne Westwood, Malcolmem McLarenem a Sex Pistols. Svůj styl si Mooney vymýšlela sama a nebála se reakcí okolí. Byla prostě svá a svobodná. Pro mě velká inspirace,“ říká o plakátu, který visí v kuchyni.
Speciální historka se také váže k sofa od BoConcept. A to nikoli proto, že se jedná o krásný design, který Porybná koupila levně přes internet. „Nadšená levnou koupí a pěkným vzhledem jsem si špatně změřila velikost a zjistila, že je téměř nemožné ho dostat dovnitř. Obětavý kamarád mi tehdy na Velikonoční pondělí pomáhal skoro celý den ten, v tu chvíli již zatracený gauč, dostat dovnitř. Nakonec jsme museli mou krásnou designovou sedačku „rozčalounit“, uříznout, dostat úzkými dveřmi dovnitř, a zase dát dohromady. Kamarád Štěpán měl celou dobu schovanou pomlázku, aby mne velikonočně vyšlehal. Pochopitelně pak již nebyla síla. Mnohokrát jsem pak na té trochu invalidní pohovce při čtení knížky usnula. A jednou jsme tam dokonce usnuli ve čtyřech u filmu. Dobrý design zkrátka vydrží vše,“ směje se.
Tereza PorybnáTereza Porybná, Ph.D. působila mimo jiné jako programová ředitelka festivalu dokumentárních filmů Jeden svět (2003-2006), koordinátorka mezinárodního projektu One World Tour (2008-2009) a jako vedoucí vzdělávacích a sociálních programů v rámci mise organizace Člověk v tísni v Etiopii (2009-2011). Spolupracovala také s řadou českých i zahraničních nevládních organizací a kulturních institucí (např. Sheffield Doc Fest, Sundance Festival, MFF Karlovy Vary, Palác Akropolic a dalšími). Od února 2013 je ředitelkou Českého centra v Londýně. V letech 2014-2016 byla také prezidentkou sdružení Evropských kulturních institutů v Londýně (EUNIC London). |