„Během pandemie jsem navrhla kolekci, která vychází, na rozdíl od všech mých předešlých kolekcí, z říše rostlin. Inspirovaly mě nebezpečné, zákeřné a jedovaté květy. Líbivé květiny mě nezajímaly,“ říká v rozhovoru stálice české šperkařské scény Dana Bezděková.
Lidovky.cz: Když jste byla malá, tak jste prý v Krkonoších, kde jste vyrostla, chodila a sbírala v lese kamínky. Děláte to ještě dnes?
Kamínky hledám vždy, když navštívím Krkonoše - ze zvyku a nostalgie. Ale nenechávám si je. Prohlédnu si je a odložím o kus dál. Třeba je tam najde jiná malá holčička.
  |
Lidovky.cz: Chodíte do přírody ráda?
Chodím ráda do přírody, ale miluji i procházky městem. Příroda je dokonalá, až mě to zaráží. Ve městě vidím krásná místa, ale i zanedbaná, rozkopaná, neutěšená. Tam někdy nacházím inspiraci, tam mě napadají šperky. Jako bych chtěla do té syrovosti vnést něco hezkého.
Lidovky.cz: Kdy vám došlo, že chcete dělat šperky? A jak vaše cesta od začátku až do bodu, ve kterém jste dnes vypadala?
Když jsem viděla v kině svou první barevnou pohádku, chtěla jsem být princeznou, nebo mít alespoň její korunku. A nebo si ji sama vyrobit. Ve 14 letech jsem navštívila šperkárnu v Turnově. Byl den otevřených dveří a potkala jsem zde výstředně, ležérně a avantgardně oblečené studenty. Rozhodla jsem se, že tady chci být. Toužila jsem být mezi nimi. Pochopila jsem, že své nápady a fantazie mohu realizovat z malého kousku kovu a že své nejbláznivější nápady mohu vyjádřit šperkem. Brzy jsem si uvědomila, že když prožívám složitou životní situaci, při tvorbě na chvíli zmizí a když mě cokoliv nadchne, měním ten zážitek ve šperk. To je důležité, a proto mě má práce provází celým životem.
Po maturitě jsem během pěti let získala zkušenosti ve zlatnických firmách při navrhování a výrobě sériových a zakázkových šperků. Pravidelně jsem se účastnila smíchovských přehlídek šperků a módy, tzv. Bertramek. Několik sezón jsem spolupracovala s prestižním módním salonem v Praze, kdy jsem ke každému outfitu prezentovaném na módní přehlídce navrhla originální šperk. Tento způsob tvorby mě moc bavil a velmi ráda na to vzpomínám. Na toto období jsem navázala tím, že jsem začala prezentovat šperky způsobem, který mě přitahoval - živou instalací. Šach Mat, Autobizarre a Nemesis byly performance, představené postupně na Designbloku, kterého se pravidelně účastním.
Vystavovala jsem na samostatných i společných výstavách šperku. Další zajímavá práce byla realizace insignií pro Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze. V současnosti pracuji na autorských kolekcích a na scénický šperk určitě nezapomínám.
Dana Bezděková
Lidovky.cz: Šperky jsou poměrně silným vyjádřením charakteru nositele. Vy ty své nosíte?
Mám dva brilianty v uších a přívěsek od svého syna. Svoje šperky také nosím a při tom testuji pohodlnost prstenů a lehkost náušnic. Mám ráda čisté a jednoduché tvary. Do hladkých kovových ploch se otiskuje způsob života, který vedu. Jednoduché tvary nerozptyluji vnímání osobnosti. Šperk se stává součástí lidského těla, kterého se niterně dotýká. Když šperk nosím, stává se součástí mě samotné a přestávám ho vnímat. Je jako parfém, který cítí pouze okolí, vy jen v tu chvíli, kdy ho aplikujete. Můj byt je minimalistický a přitom útulný, je v něm prostor pro život a není zde místo na zbytečné ozdoby. Podobným způsobem vnímám šperk.
Lidovky.cz: Většina žen se ze šperku, který dostane darem, raduje. Proč myslíte, že dokáže takovou radost způsobit?
Šperk je symbol vztahu, krásy a trvalosti, stability. Ten, kdo šperk daruje, vkládá do něj emoci, kterou vnímavá žena určitě vycítí.
Lidovky.cz: Vytváříte také šperky na zakázku? A kolik je s takovým návrhem a zpracováním práce?
Šperky na zakázku vytvářím. Sejdu se s klientem a pozorně naslouchám jeho názorům a představě. Probereme spolu možnosti realizace a později i mé návrhy. Ne vždy se vkus zákazníka setkává s tím mým, a proto si své klienty pečlivě vybírám a oni mě samozřejmě také. Šperky na zakázku tvořím obvykle ze zlata a jedná se o neopakovatelné originály. Zakázková výroba je samozřejmě i náročnější na čas.
Lidovky.cz: Jaký je váš nejoblíbenější materiál a kvůli kterým svým vlastnostem?
Vyzkoušela jsem nerez, titan, plasty i dural. Experimentovala jsem s papírem a kovovou strunou, se sklem a magnetem, ale vrátila jsem se zpět ke klasickému šperkařskému materiálu, tedy ke zlatu a stříbru. Jsou to tvárné a přitom pevné kovy a dá se s nimi pracovat různými způsoby. Dají se odlévat, ale lze z nich vytvořit i montovaný šperk. Nepodléhají korozi, jsou věčné. Důvěrný celoživotní vztah mám se stříbrem a pracuji s ním nejčastěji. Pokud se ale objeví nový a zatím neznámý materiál, určitě ho vyzkouším.
Lidovky.cz: Často kombinujete nekombinovatelné. Zlato a rezavé dráty, rtuť a stříbro, ale pracujete i s brilianty. Čím vám ty neotřelé kombinace učarovaly?
Nacházím krásu tam, kde možná ani není. Ale to mě baví. Vlastnosti obyčejných věcí vyzdvihnu vzácným kovem. Stříbrná struktura rzi nebo zlatá struktura sítě z reproduktoru. Briliant jsem vložila do rzi, nebezpečnou rtuť jsem vsadila do náhrdelníku. To je přece napínavé, ne?
Lidovky.cz: Jaký vliv na vaši práci měla pandemie?
Pandemie mě nezaskočila, protože jsem zvyklá pracovat sama a umím si svůj den naplnit smysluplnou aktivitou. Vnímala jsem novou situaci a napětí ve společnosti. Svět se ocitl v nové a neznámé situaci. Uvědomila jsem si všudypřítomné ohrožení, které život neustále provází a přemýšlela jsem nad spojením krásy a nebezpečí. Navrhla jsem kolekci šperků, která vychází, na rozdíl od všech mých předešlých kolekcí, z říše rostlin. Inspirovaly mě nebezpečné, zákeřné a jedovaté květy. Líbivé květiny mě nezajímaly. Novou kolekci jsem nazvala Triffid, podle sci-fi románu. Šperky z této kolekce nekopírují přírodu, jsou to stylizované tvary fiktivní květiny.
Triffid - květina záludná svou krásou a připravená ublížit
Lidovky.cz: Máte pocit, že lidé více vyhledávají kvalitní práci českých designérů než třeba před pěti či deseti lety?
Mám ten pocit.
Lidovky.cz: Pracujete na svým špercích sama, nebo máte pomocníky?
Jsem perfekcionistka, takže své šperky vytvářím sama. S obavou občas vyhledám pomocníky, přesto všechny šperky nakonec projdou mýma rukama.
Lidovky.cz: Vaše práce má dvě polohy, vytváříte šperky pro běžné nošení, ale pak také šperky scénické. Kdybyste si měla vybrat, co je vašemu srdci bližší?
Scénické šperky jsou nespoutané materiálem, řemeslem, velikostí i funkčností. Je to nadsázka a báječná práce, můžu si dovolit vše a vše je možné. Šperky pro běžné nošení jsou zodpovědnost, precizní řemeslo a nadčasový tvar. Nedokážu si mezi nimi vybrat, protože můj život je spojením obou rozmanitější.
Lidovky.cz: Některé vaše šperky působí divoce, neopracovaně, trochu mohutně, jiné jsou dokonale čisté, lesklé... Máte ráda kontrasty?
Mám ráda černou, ale i barvy, ticho a křik, samotu a smích ve dvou. Kontrasty mě dráždí, přitahují, provokují a baví. A to se musí odrazit i v mé práci.
Lidovky.cz: Co vás inspiruje a kdy nejčastěji usedáte ke stolu s novými nápady a návrhy?
Inspirují mě technické přístroje. Inspiruje mě hudba a hudební nástroje. Inspiruje mě odraz slunečního paprsku ve skleněném střepu. Inspirují mě lidé, které potkávám a v duchu jim svoje šperky zkouším.
Jakmile se rozhodnu svůj nápad realizovat, neustále o něm přemýšlím. Když promyslím techniku zpracování, usedám ke zlatnickému stolu. Zkoumám možnosti zvolených materiálů a respektuji jejich vlastnosti. A kdy nejčastěji? Na to nemám odpověď, někdy se nápady sypou, někdy nevím vůbec nic.
Lidovky.cz: Jak vlastně probíhá váš běžný pracovní den?
Můj běžný pracovní den začíná brzy ráno vynikající snídaní. Přečtu si denní tisk, hodinu cvičím a pak odcházím do ateliéru. Pracuji celý den s krátkou polední pauzou až do pozdního večera, občas končím i v noci. Často takto pracuji nepřetržitě několik dní.
Lidovky.cz: Šperkařství je poměrně manuálně náročná práce, jak odpočíváte?
Spánek, čtu si, sleduji filmy. Nejraději odpočívám v našem venkovském domě s velkou zahradou. Sjíždíme se tam celá rodina i s dětmi. Během dne bývalou kamennou sýpku zvelebujeme a v noci diskutujeme o všem možném.
Lidovky.cz: Sledujete pečlivě, co se ve světě designu děje? Kdo z českých designérů vás baví?
Dění v designu sleduji. Z českých designérů mě baví tvorba Jakuba Berdycha Karpelise, z módních tvůrců obdivuji Liběnu Rochovou pro její kreativitu a Jan Plecháč mě vždy překvapí svou novou instalací.
