Úterý 3. srpna 2021, svátek má Miluše
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kouzelný areál Vršovické vodárny z dílny Jana Kotěry se po letech chátrání dočkal citlivé opravy

Design

  5:00
Ke znamenitým dílům slavných architektů nepatří jenom osobité vily nebo honosné veřejné budovy, ale též stavby ryze praktické, jako je třeba vodárna. Na jednu takovou se dnes podíváme.

Kotěrova moderna v Praze-Michli. Jako obří kalich vypadá vodárenská věž, navržená Janem Kotěrou v michelském areálu Vršovické vodárny, který byl postaven během jediného roku. foto: Zdeněk Lukeš

Po čase se opět vracím k dílu zakladatele české moderní architektury, profesora Jana Kotěry (1871–1923), od jehož narození letos uplyne 150 let. Dnes navštívíme malý industriální komplex, který vznikl na území pražské čtvrti Michle (tehdy ovšem ještě nikoli coby pražské čtvrti, ale samostatné obce, připojené k metropoli teprve v roce 1922).

Přesněji jde o oblast tzv. Zelené lišky, jejíž název vychází z pojmenování tamního populárního zájezdního hostince. Kdysi tu stával také objekt rychty, přesunutý sem z Národopisné výstavy, konané v roce 1895 na bubenečském výstavišti. Stavebníkem byla společnost Vršovická vodárna, jež si vzala za cíl přivést do Vršovic – tedy místa, které se nachází v kotlině – vodu z Vltavy.

Jeden z domků v sousedství věže
Shora detail vstupu do rezervoáru na vrcholu věže jako by vypadl z nějaké...

Realizátorem díla se stala firma Karel Kress, která na zakázce spolupracovala s expertem na vodní stavby prof. Janem Vladimírem Hráským. Rezervoár musel být umístěn na kopci, a proto byla zvolena lokalita v sousední Michli, kde si společnost pronajala pozemek. Další pak získala v katastru jiného pražského satelitu Braníku na břehu řeky. Kromě Vršovic se dalšími odběrateli vody stali i branický pivovar, Michle, Horní a Dolní Krč a část Nuslí.

Typický Kotěra

Projekt byl nakonec zadaný Janu Kotěrovi, který tu v letech 1906–1907 vytvořil jedno ze svých nejpůsobivějších děl ve stylu moderny – tedy své vrcholné tvůrčí etapy, do níž patří také třeba královéhradecké muzeum, Mozarteum, Laichterův dům, jeho vlastní vila nebo další vilové objekty, které jsme si v rámci této rubriky již letos představili (viz Orientace ze 17. a 24. dubna).

Pro Kotěrovu modernistickou etapu jsou příznačné moderní stavební materiály, drsné omítky v kombinaci s režným zdivem nebo redukce dekoru. Navzdory tomu však stavby z tohoto Kotěrova období nepostrádají eleganci, krásné detaily i promyšlenou kompozici v zeleni. To v plné míře platí i pro architektovy průmyslové objekty.

Kotěra tedy navrhl tři domky s technologií v Braníku (dnes je najdeme ve sportovním areálu nedaleko tzv. Mostu inteligence, tedy branického železničního mostu; nedávno se dočkaly rekonstrukce). Hlavní areál pak byl vybudován v Michli v parkově upraveném území při dnešní Hanusově ulici. Tady byla postavena vodárenská věž a tři další domky: dům správce, čerpací stanice a vstupní objekt do štoly, vedoucí k podzemní nádrži. Dodatečně – a tedy už bez Kotěrovy účasti – vznikl poté ještě další rezervoár v sousedství.

Povedená rekonstrukce

Hlavní dominantou je samozřejmě vodárenská věž s železobetonovou konstrukcí a s charakteristickým průčelím dříku z režného zdiva a glazovaných cihel, pískovcovým portálem s vršovickým městským znakem, zakončená betonovým kalichem s vtlačovaným geometrickým dekorem, v němž je umístěn železný rezervoár. Přilbicovitou střechu krytou měděným plechem zakončuje lucerna s hromosvodem. Vstupní portál prozrazuje Kotěrův vzor – stavby jeho nizozemského přítele Hendrika Petruse Berlageho, autora slavné amsterodamské burzy a dalších modernistických staveb. Uvnitř dříku je vkomponováno železné schodiště, do vlastního rezervoáru pak vede šachta s žebříkem.

Portál věže se znakem Vršovic

Portál věže se znakem Vršovic

V sousedství věže jsou prosté domky z režného zdiva s prejzovými střechami. Původní technologie byla později nahrazena novou, ale i tak je strojní vybavení působivé (a jeho oprava aktuálně právě probíhá), zachoval se i rozvodný panel. Kotěrovy stavby svůj účel neplní už od roku 1975, kdy začaly postupně chátrat, a proto je třeba ocenit, že Magistrát hl. m. Prahy se nakonec rozhodl je opravit. A co víc, rekonstrukce byla provedena s mimořádným citem pro každý detail, tedy například včetně kopií původních lamp a rozvodů, železných zábradlí a samozřejmě i opravou cihelných prvků, omítek nebo krovů.

Zelená oáza

Chybí už jen dokončit opravu strojního zařízení a provést údržbu okolního parku včetně rekonstrukce oplocení. Vyřešit je třeba ještě jeden problém – napříč areálem prochází jediná přístupová cesta do sousedního skladovacího komplexu, pro níž by se měla najít jiná trasa. V blízké budoucnosti by tu tak mohla vzniknout zelená oáza v dnes dosti nevábném prostředí nákupních hal, skladů, pozůstatků původní obce a v sousedství severojižní magistrály, která vede nedaleko odtud. Již v létě bude možné Vršovickou vodárnu navštívit v rámci akce Open House Praha.

Na závěr ještě dodám, že věž Vršovické vodárny v Michli má své dvojče: obdobnou stavbu navrhl Jan Kotěra také do Třeboně. Vznikla v téže době a pracuje se stejnými materiály a detaily, jen je o něco nižší.

Autor:

LETNÍ SOUTĚŽ: Sdílejte svoje tipy na výlety i ve 4. týdnu a hrajte o krásné ceny
LETNÍ SOUTĚŽ: Sdílejte svoje tipy na výlety i ve 4. týdnu a hrajte o krásné ceny

Vítejte ve 4. týdnu letní soutěže. I v tomto týdnu vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi, hodnoťte výlety ostatním a vyhrajte jednu z 10 týdenních...

Mohlo by vás zajímat