Ladislavu Machoňovi se budeme věnovat hned dvakrát. Dnes si představíme jeho pražské realizace a vrátíme se k němu opět za měsíc, kdy se po náročné rekonstrukci otevře Machoňův pardubický palác Passage. Připomeneme pak také jeho další pardubické stavby.
Ladislav Machoň
Absolvent pražské techniky prošel podobně komplikovaným vývojem jako jeho známější generační souputníci Josef Gočár, Pavel Janák, Otakar Novotný nebo Bohumír Kozák. Věnoval se také urbanismu – vypracoval např. plán na zástavbu pražského Břevnova. Machoň byl členem Státní regulační komise a Mánesa, své práce publikoval v časopisech spolku Volné směry a Styl. Jeho tvorbě bylo také věnováno speciální číslo brněnské revue Horizont v roce 1931. Hodně cestoval po Evropě i USA, ovlivnila ho hlavně holandská architektura.
Málo známá je kubistická epizoda v Machoňově tvorbě, což je dáno jednoduše tím, že žádná z jeho prací z té doby nepřežila. Zmizela jak tovární budova firmy Mimosa, tak i jistě kuriózní dětské hřiště na Žižkově nebo prozatímní filmové ateliéry AB v Nuslích a rovněž kino v paláci Koruna, v jehož věži měl architekt svůj ateliér (jednou do něj dokonce přijel tento vášnivý milovník koní na svém bělouši, jak mi kdysi vyprávěl jeden pamětník). Kubistické prvky najdeme i na novém průčelí Švandova divadla na Smíchově, které už pochází z počátku dvacátých let.
Styl národního dekorativismu v Machoňově tvorbě zastupuje dům v ulici Na Příkopě 6 (v jeho parteru byla také prodejna známého designérského družstva Artěl) nebo činžáky v Korunovační ulici 26 v Bubenči a na Korunní třídě 111–113 na Královských Vinohradech.
Machoň také získal renomé jako autor řady rodinných domů na Vinohradech či Ořechovce pro prominentní stavebníky, mezi nimiž nechyběli spisovatelé bratři Čapkové a Adolf Wenig, architekt Alois Kubiček nebo sochař Otakar Španiel. Jeho tehdejší tvorba byla hodně ovlivněna Janem Kotěrou, jehož ateliér také několik let vedl. Až osm let po Kotěrově smrti pak dovedl do vítězného konce stavbu právnické fakulty v oblasti asanace.
Vila pro sochaře Otakare Španiela.
Zajímavým úkolem byla i výstavba několika desítek malých rodinných domků se zahrádkami, které pod názvem Domov realizoval na Žižkově. Byly určeny méně majetným, a architekt dokonce navrhl i králíkárny a drůbeží výběhy. Dnes bohužel není kolonie v dobrém stavu, hrázděné stavby byly většinou různě upravovány a původní charakter se vytratil.
Zapomenutý pavilon
Životní zakázkou Ladislava Machoně se stal projekt rekonstrukce barokního areálu Klementina v centru Prahy. Machoň opravil historické budovy a do jednoho z nádvoří vestavěl moderní halu, jejíž venkovní architektura je však pojednána ve stylu neoklasicismu.
Životním zadáním byla pro Machoně rekonstrukce a dostavba univerzitní knihovny v barokním areálu pražského Klementina z let 1923–1929.
Podobně jako Gočár nebo Janák i Machoň dospěl postupně k avantgardnímu konstruktivismu a funkcionalismu. Navrhl jeden dům pro známou kolonii vil na dejvické Babě, projektoval hezkou poštu na Letenském náměstí v Holešovicích a neméně působivou sokolovnu v Hostivaři. Spolu se svou manželkou Augustou Müllerovou navrhl komorní zahrádku v sousedství Uměleckoprůmyslového muzea, pro něž oba připravili významný počin válečného období: rozsáhlou výstavu Za novou architekturu.
Za zmínku stojí i fakt, že Machoň má hned několik realizací mimo území tehdejší ČSR. V roce 1926 navrhl československý pavilon na světové výstavě v americké Filadelfii. Na ten se nějak zapomnělo a nezmiňuje ho ani infografika doprovázející téma o Kaplického blobu. V holandském Naardenu upravil kapli, v níž je pohřben Jan Ámos Komenský, a ve francouzském Nimes navrhl s Otakarem Španielem pomník Ernesta Denise. Na Oxford Street v Londýně dokonce postavil kopii svého úspěšného automatu Koruna z Václavského náměstí.
Za války uspořádal Machoň pozůstalosti významných architektů v archivu Národního technického muzea na Invalidovně. Aktivně se zúčastnil pražského povstání a byl členem Revolučního národního výboru. V padesátých letech byl ovšem komunistickým režimem vězněn a asi jen malou satisfakcí byl titul zasloužilý umělec, který obdržel v roce 1968. Neobyčejně rozsáhlé dílo dr. ing. arch. Ladislava Machoně (1888–1973) na své zhodnocení teprve čeká.
