Čtvrtek 21. října 2021, svátek má Brigita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Po stopách Pavla Janáka, který stál u zrodu kubismu v architektuře

Design

  7:53
Nedávno jsme si připomněli v souvislosti s rekonstrukcemi v Pelhřimově osobnost architekta Pavla Janáka, který stál u zrodu architektonického kubismu. Protože se blíží 110. výročí jeho úmrtí (1. srpna 1956), zaměříme se tentokrát na jeho tvorbu z období, kdy už platil za renomovaného architekta, urbanistu, designéra a teoretika.

Prezidenti ve skleníku. V letech 1946–1951 byl jako sídlo prezidenta republiky upraven bývalý skleník v Královské zahradě. Janák přistavěl k baroknímu rizalitu dvě symetrická křídla. „Domeček“ sloužil svému účelu až do roku 1989. foto: Zdeněk Lukeš

Blízká však Pavlu Janákovi, který působil také jako profesor pražské umprum, byla krom těchto oblastí i památková péče. Na počátku minulého století se proto stal členem

Pavel Janák v roli dvorního architekta Edvarda Beneše Klubu Za starou Prahu. Angažoval se pak v bojích o záchranu cenných staveb v asanační oblasti a zároveň se pokoušel zachovat cenný barokní Braunův důmv e Vodičkově ulici nebo Píseckou bránu v enklávě hradčanských bastionů. Dodejme, že úspěšný byl – bohužel – jen v posledním případě (viz text Sen o zdravém bydlení v minulém vydání Orientace).

O něco později, když vytvořil svérázný expresivní kubismus v architektuře a designu, navrhoval zase v tomto stylu úpravy historických domů v Pelhřimově, Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a Pardubicích. Na prahu let dvacátých pak upravoval barokní Julišův dům na Václavském náměstí (pravda, později jej zboural a nahradil funkcionalistickou novostavbou). Významně se ovšem zasloužil o záchranu radničního bloku na Staroměstském a Malém náměstí.

Nejen „domeček“. V okolí navrhl Janák ještě kuchyni v sousedící menší stavbě.

Nejen „domeček“. V okolí navrhl Janák ještě kuchyni v sousedící menší stavbě.

Jako jeden z prvních začal používat viditelné sondy na průčelích, kde jsou pod novější omítkou vidět odkryté středověké nebo renesanční fragmenty (viz domy na Malém náměstí). Uvnitř těchto domů ovšem najdete i moderní funkcionalistické prvky (například schodiště a vstupní dveře), protože Janák neměl rád repliky a domníval se, že je lépe nedochované partie nahradit soudobými, nikoli napodobeninami něčeho, čehož původní podobu ani neznáme. To jsou ostatně i principy dnešního přístupu k rekonstrukcím památek, Pavel Janák byl v tomto směru tedy předchůdcem moderních metod péče o ně.
V polovině dvacátých let vyhrál soutěž na rekonstrukci těžce poničeného barokního Černínského paláce na Hradčanech.

Z mimořádně cenné stavby architekta Franceska Carattiho se měla stát rezidence ministerstva zahraničních věcí. Janák během deseti let stavbu citlivě rekonstruoval, přirozeně v souladu s výše zmíněnými principy. Odstranil vestavěné patro, obnovil sallu terrenu, navrhl nové, monumentální schodiště a obnovil původní sály. Jednotlivé detaily jsou však opět soudobé ve stylu moderního klasicismu a funkcionalismu. Mezitím jeho kolega architekt Otakar Fierlinger rekonstruoval Černínskou zahradu. Protože velké sály nebyly vhodné pro kancelářský provoz, přistavěl Janák na západní straně k paláci moderní křídla s kancelářemi, ale tak chytře, že nejsou téměř odnikud vidět.

Dva v jednom

Dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš byl s Janákovou prací nadmíru spokojen, a není proto překvapením, že po rezignaci slovinského architekta Jožeho Plečnika na post hradního architekta a poté, co byl Beneš zvolen druhým československým prezidentem, povolal Pavla Janáka na Pražský hrad. V té době zde působil někdejší Plečnikův žák a asistent Otto Rothmayer, a proto bylo nejprve nutné vymezit kompetence obou osobností. Nakonec Janák přímo v prostorách Nového královského paláce na styku jižního a středního křídla upravoval jen halu v prvním – reprezentačním – patře, která dnes nese jeho jméno.

Janák rovněž opravil hradní Jízdárnu a na střeše nově vybudovaných...

Janák rovněž opravil hradní Jízdárnu a na střeše nově vybudovaných garáží vytvořil zahradu.

Hlavní doménou nového hradního architekta se stalo severní předpolí Pražského hradu, hlavně v období mezi roky 1945 a 1956. Janák tak postupně opravil Letohrádek královny Anny a obnovil renesanční giardinetto se Zpívající fontánou v jeho sousedství, dále se věnoval požárem poničené rovněž renesanční Míčovně, kde navrhl nové horizontální konstrukce i moderní zázemí v suterénu.

Dalším významným objektem, jemuž se věnoval, byla barokní Jízdárna, která se proměnila ve výstavní a koncertní sál. Současně byly na její jižní straně postaveny nové hradní garáže, maskované jako tereziánské opevnění, a na jejich střeše vznikla takzvaná Janákova zahrada s trojicí nových kašen. Její tvůrce tak navázal na svého předchůdce a pokračoval v jeho projektu úprav letohrádku a obory Hvězda v Liboci, které tehdy patřily Pražskému hradu.

Vyřešil také letitý problém s rezidencí prezidenta Edvarda Beneše v areálu Hradu. Ten totiž nechtěl využívat z pietních důvodů někdejší byt TGM ani lánský zámek a letní sídlo v Sezimově Ústí bylo přece jen trochu z ruky. Volba nakonec padla na pozůstatek Dientzenhoferova barokního skleníku v Královské zahradě, k němuž Janák přistavěl dvě symetrická křídla ve stylu moderního klasicismu s funkcionalistickými detaily.

V sousedním domečku pak navrhl moderní kuchyni. Beneš se však již dokončených úprav nedožil, a tak se prvními nájemníky v následujících dekádách stali až „dělničtí“ prezidenti. Řada prvků z Janákových úprav výše zmíněných staveb na Hradě se zachovala a během novodobých rekonstrukcí platí za jeho nedílnou součást. Týká se to i připravované opravy interiérů výše zmíněné rezidence, která sloužila po sametové revoluci jako zázemí nadací, prostor pro různá jednání a tiskové konference či pro krátkodobé ubytování hradních návštěv.

Autor:

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Test sluchátek: Z šesti novinek nás nejvíce nadchly ty nejlevnější

Premium Test zcela bezdrátových sluchátek přinesl docela neobvyklé překvapení: úplně nejlevnější model v celkovém hodnocení...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...