8. června 2018 6:05 Lidovky.cz > Relax > Design

Prokleté pražské mosty. Za havarijní stav může nedostatečná údržba

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Železniční most mezi Smíchovem a Výtoní je unikátní technická stavba z počátku... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Železniční most mezi Smíchovem a Výtoní je unikátní technická stavba z počátku... | foto:  Michal Šula, MAFRA

Pokud nejde železniční most na Výtoni opravit, měla by se postavit jeho přesná kopie. Před čtyřmi lety vyšel v rámci této rubriky článek Krásný a bezejmenný (LN 15. 2. 2014), věnovaný pražskému železničnímu mostu spojujícímu od roku 1901 Vyšehrad a Smíchov. K tématu se vracíme znovu, protože – jak jsme se nedávno dozvěděli od odborníků – je konstrukce mostu ve špatném stavu a má být nahrazena novou.

Zdá se, že pražské mosty jsou prokleté. Některé už spadly, jiné prý musejí být zbourány. Na vině je především nedostatečná údržba. Místo stávajících konstrukcí, které už neodmyslitelně patří k panoramatu metropole, mají vzniknout nové, kapacitnější a modernější. S trochou nadsázky bychom mohli doporučit i zbourání toho nejslavnějšího propojení obou břehů Vltavy.

Detaily Janákovy a Menclovy konstruktivistické stavby, která je nejdelším silničním mostem přes Vltavu v Praze, jsou i dnes působivé.

Karlův most je poddimenzovaný, nemohou po něm jezdit tramvaje ani automobily. Konstrukce je částečně dožilá a vyžaduje nákladné opravy. Navíc ani není z velké části autentická, neboť většina kamenů byla stejně během četných oprav po ničivých povodních nahrazena kopiemi. Ani ta převážně barokní sochařská dekorace vlastně není košer – jde vesměs o díla oslavující katolické mučedníky, na jinověrce a bezvěrce se zapomnělo. Pryč s takovým mostem! Postavme dílo nové, ideologicky neutrální, stylově moderní, nejlépe ze železobetonu nebo oceli a bez hloupých a zbytečných oblouků a dostatečně dimenzované pro různé druhy dopravy! Ušetříme finance nutné pro nákladnou rekonstrukci této stavby a navíc ještě vyženeme protivné turisty, kteří si to dílo uzurpovali pro sebe.

Rozmanitost stylů

Že vám připadá podobná úvaha šílená? Jistě, další mostní konstrukce nejsou tak staré, nenavrhl je středověký génius Petr Parléř, ale i ty mají své technické a architektonické hodnoty. Stáří není rozhodně jediná veličina, i moderní architektura může být cenná a obdivovaná, jak o tom svědčí četné stavby z minulého století, secesí a kubismem počínaje a třeba Tančícím domem konče. Praha je městem mnoha stylů, to je pro ni typické. Mosty přes Vltavu to potvrzují: gotika, historismus, secese, moderna, konstruktivismus, funkcionalismus, brutalismus… památková péče to ostatně bere na vědomí – až na ten nešťastný Libeňský a ty nejnovější jsou všechny pražské mosty pod památkovou ochranou.

Původní snímek mostu po dokončení a odlitek reliéfu na východní straně.
Libeňský most je ve špatném stavu.

A platí to i pro viadukt pod Vyšehradem. Neznáme sice autora, ale přesto jde o dílo znamenité. Dokumentuje éru železných konstrukcí, jako je slavná Eiffelova věž v Paříži a její pražská zmenšená varianta Petřínská rozhledna nebo Průmyslový palác na pražském Výstavišti. Příhradový most, postavený v letech 1900 a 1901 má železnou konstrukci o třech polích, nosníky jsou poloparabolické, pilíře pak kamenné. Konstrukce i celý projekt montáže je dílem libeňské mostárny bratří Prášilů, známé také ze stavby Petřínské rozhledny. Spolupracovali ovšem s První českomoravskou strojírnou a s Rustonkou.

Ač jde o technickou stavbu, má architektonické kvality a navíc se typem konstrukce a svým vzhledem liší od ostatních mostů v Praze, jeho silueta je pak podobným fenoménem jako obrys dalších cenných památek, každý ji dokáže okamžitě identifikovat a to se cení. Jen jsme kvalit toho díla zatím nedokázali využít. Chytrým a nenákladným osvětlením by se konstrukce nad řekou stala i večer krasavicí tak jako výše zmíněné rozhledny.

Bez údržby

Každé takové dílo ovšem vyžaduje průběžnou údržbu. Ta je ale stejně zanedbaná jako v případě dalších ohrožených mostních konstrukcí v Praze. Železniční most léta pokrývá rez, lávky pro pěší jsou dnes natolik zkorodované, že byly nedávno uzavřeny. Což je mimochodem velká škoda, kdo po nich někdy absolvoval procházku nad Vltavou, ví, o čem mluvím. Amoment, kdy celou konstrukci rozvibruje projíždějící vlak, patří k nezapomenutelným zážitkům.

Teď se mluví o demolici a vytvoření nového díla, jednou z variant je prý jeho zdvojení, což by umožnilo přidat další kolej. Na první pohled to zní rozumně, ale duplikací oblouků by se změnil výrazně vzhled stavby, která by v určitých pohledech ztěžkla a ztratila svůj půvab. To už by asi bylo lepší připojit nějakou novou subtilní stavbu v sousedství, samozřejmě směrem proti toku řeky.

Trojská lávka z Troje na Císařský ostrov, otevřená v červenci 1984 na místě někdejšího pontonového mostu, byla jedním z 32 mostů, můstků či lávek, které v Praze vedou přes Vltavu nebo její část.

Jsou-li jednotlivé díly mostu natolik poškozené, je možno je nahradit přesnými kopiemi a použít samozřejmě identickou technologii, tedy obdobnou metodu, jakou se opravují další památky, včetně Karlova mostu.

Nejde o technologicky složité řešení. Stávající most zde nahradil starší, provizorní a jednokolejní. Ten původní sloužil až do okamžiku, kdy byl v sousedství dokončen viadukt nový. Výluka vlaků tak trvala – jak uvádějí dobové prameny – jen dva dny a tři noci. Lodní doprava nebyla dokonce přerušena vůbec.

Ať už bude řešení jakékoli, mělo by v maximální možné míře respektovat původní dílo. Toto konstatování by ostatně mělo platit i pro další nešťastné mosty v metropoli, které na svůj osud čekají.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 1Diskuse




Máte doma nebezpečné hračky?
Máte doma nebezpečné hračky?

Nebezpečné hračky jsou zrádné především tím, že nejsou poznat na první pohled a újmy se projeví klidně až za dlouho. Přitom jsme jen chtěli udělat svým dětem radost.