Čtvrtek 22. října 2020svátek má Sabina 17 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Design

Stavba, která se stala symbolem. Opera v Sydney je mimořádným dílem

Opera v Sydney se stala novou dominantou tohoto australského města. Autorem byl... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Opera v Sydney se stala novou dominantou tohoto australského města. Autorem byl... | foto: Getty Images

Opera v Sydney, jedna z nejobdivovanějších staveb světové moderní architektury, je dílem dánského architekta Jörna Utzona

Málokterému architektovi se podaří, aby se jeho dílo stalo symbolem města, státu, a dokonce i světadílu. Dnes se na jednu takovou stavbu v pokračování seriálu o moderních koncertních sálech světa podíváme.

Jednou z výjimek, která takového věhlasu opravdu dosáhla, je objekt, jenž sice vyhrál soutěž, byť jenom se štěstím, jehož stavba se kvůli novátorské konstrukci protáhla o mnoho let, a aby toho nebylo málo, ještě navíc se mnohonásobně prodražila. Od počátku vyvolávala četné kontroverze, realizace byla několikrát zastavena a původní autor na její dokončení rezignoval. Nakonec ji však slavnostně otevírala britská královna, stala se jednou z nejobdivovanějších staveb na celém světě a její tvůrce za ni získal prestižní Pritzkerovu cenu.

Opera v Sydney
Velká koncertní síň

Výbor pro udělování Pritzkerovy ceny (což je mimochodem nejprestižnější vyznamenání, jaké může architekt získat) své rozhodnutí ocenit tvůrce Opery v Sydney, dánského architekta Jörna Utzona, komentoval takto: „Není pochyb, že Opera v Sydney je jeho mistrovský kousek, je to jedna z nejikoničtějších staveb 20. století, symbol velké krásy, který se stal známým po celém světě, symbol nejen města, ale celé země a kontinentu.“

Všude samé komplikace

Cesta k cíli však byla dlouhá a komplikovaná. Úplně na začátku byl záměr ze čtyřicátých let minulého století vybudovat multifunkční hudební centrum v největším městě státu Nový Jižní Wales v přístavní oblasti poblíž Sydney Harbor Bridge.

Když byla v roce 1955 vypsána mezinárodní soutěž, zúčastnilo se jí přes 200 týmů z celého světa! Projekt Jörna Utzona dokonce porota napoprvé vyřadila, ale do hry ho vrátil slavný finsko-americký architekt Eero Saarinen, který dorazil později a probíral se neúspěšnými studiemi. Utzonův návrh ho velmi zaujal, přesvědčil kolegy, aby ho přijali zpět, a nakonec byl vybrán jako vítězný. Tím však komplikace teprve začaly.

Především šlo na svou dobu o nevídanou stavbu. Tvořila ji soustava betonových skořepin parabolického průřezu – přesněji železobetonová žebra krytá prefabrikovanými panely –, jejíž povrch tvoří leskle bílé a matně krémové tašky. Dalšími materiály užitými na stavbě byly panely z růžové žuly a interiérové obklady z bílé australské břízy.

Tvar byl sice výjimečný, ale vyvolával děs v očích tehdejších statiků, kteří neměli zdaleka takové technické vybavení, jaké je k dispozici dnešním inženýrům. Šlo tedy i o technologický oříšek. Nakonec došlo ke zjednodušení: paraboly nahradily kruhové výseče, čímž celkový výtvarný dojem poněkud ztěžkl.

Opera v Sydney se stala novou dominantou tohoto australského města. Autorem byl...

I tak dalo velkou práci spočítat konstrukci přesně tak, aby byla jistota, že se nezřítí. Nejdříve bylo třeba vybudovat systém pilot a základnu, z níž budova vyrůstá. Během stavby nastaly mnohé další potíže, její cena navíc rostla závratným tempem, takže měnící se politické reprezentace ji střídavě zastavovaly a opět povolovaly.

Sám autor sice na jejím počátku realizaci dozoroval, ale po čase byl tímhle vším už tak znechucený, že rezignoval a jejího dokončení se již neúčastnil. Dílo převzal ateliér australského architekta Petera Halla, který celou anabázi dovedl do zdárného konce – a to bylo až v roce 1973, kdy byla Opera slavnostně otevřena veřejnosti Beethovenovou Devátou symfonií za osobní účasti britské královny Alžběty II.

Navzdory názvu se však jedná o multifunkční objekt. Vedle koncertní síně Sydneyského symfonického orchestru pro 2500 diváků obsahuje i tři divadelní sály, studiovou scénu, nahrávací studia, kavárny, restaurace, bary a salonky. Je třeba po pravdě říci, že ne vše se podařilo. Sály měly problémy s akustikou, složité technické řešení přinášelo i další komplikace a stavba byla mnohokrát upravována, prošla i generální rekonstrukcí. Dodnes se objevují hlasy, zda to nebyl trochu drahý špás.

Za sedmi divy světa

Ovšem všechno nové je riskantní, každá neprobádaná cesta představuje potíže. Na druhé straně znamená výzvu pro tým architektů, designérů, stavebních inženýrů, statiků, odborníků na akustiku… Takže ve výsledku otevírá nové cesty dalším generacím. Tvůrce Opery v Sydney Jörn Utzon (1918–2008) byl autorem desítek staveb v mnoha zemích. Sám jsem obdivoval jeho dánské realizace sociálních obytných souborů nebo nadčasový kostel na okraji Kodaně. Tento obdivovatel Franka Lloyda Wrighta, Alvara Aalta či Charlese Eamese navrhl i budovu Národního shromáždění v Kuvajtu. Do historie se však zapsal především svou Operou v Sydney, která bývá často označována za jeden ze sedmi nových divů světa.

Seriál vzniká ve spolupráci se Sdružením pro architekturu a rozvoj.

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...