18. března 2019 5:01 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Není půst jako půst. Možností je mnoho, nikdy ale nenechte tělo hladovět

Půst (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Půst (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Téma půstu dnes probíráme v mnoha souvislostech – ať už náboženských, zdravotních, nebo jako výraz životního stylu. Konec zimy nabízí možnost postit se v rámci křesťanských tradic v době před Velikonocemi, ale také jako součást očistné kúry. Možnosti jsou různé, neměli bychom ale nekontrolovaně hladovět.

Může být prospěšný, pokud k němu přistupujeme s uvážením, ale může také ublížit, když ho bereme jako módní doplněk a nedbáme na doporučení odborníků. Půst. Rad a návodů, jak účinně detoxikovat organismus a zbavit se přebytečných kil, s končící zimou přibývá a různě dlouhé hladovky už hezkou řádku let doporučují jejich zastánci coby účinný prostředek k vlastnímu ozdravění. Jenže je tomu tak opravdu?

Úplněk a klid duše

K vyloučení některých jídel či úplnému zřeknutí se potravy po omezenou dobu sahají východní náboženské směry stejně jako katolická církev, odlišnosti jsou spíš ve formě a délce trvání. Křesťané si stanovili formu půstu pro každý pátek, kdy se nejí maso s výjimkou rybího, zdrženlivost by měli zachovávat i v adventní době. Ten hlavní dlouhý půst ale začal Popeleční středou a dodržuje se čtyřicet dnů před Velikonocemi, neděle se nepočítají. Protože se přesné stanovení Velikonoční neděle odvíjí od prvního jarního úplňku, Popeleční středa letos připadla na 6. března. Křesťanský půst ale neznamená úplné zřeknutí se jídla. V postní době se nejí maso, nepije alkohol a v určité dny se věřící katolíci omezují na příjem jediného jídla denně.

V pravoslavném náboženství je naopak půst znatelně přísnější, nejí se totiž ani nic živočišného původu a vyloučen je také olivový olej. Jinak je až na drobnou odlišnost ve výpočtu postního období přístup k půstu podobný.

O dost jiný je naopak půst v židovském náboženství, kde jsou přesně stanoveny postní dny, jež jsou spojeny také s očistou ducha.

Půst nastoluje rovněž jóga, která pracuje s dny v týdnu a měsíčním úplňkem, přičemž v dny půstu zapovídá požívání jakékoliv pevné stravy. Buddhističtí mniši nejedí od poledne až do následujícího rána, mimoto se zcela postí, a to i několik týdnů, kvůli meditacím a klidu duše. Známé měsíční postní období islámského náboženství – ramadán – je založeno na okamžiku východu a západu slunce. V té době není možné jíst, ale ani pít žádné tekutiny.

Jóga je životní styl

Půst také různě dlouho trvá: „Může to být jeden, tři, sedm, patnáct, jednadvacet, či dokonce čtyřicet dnů. Přitom čtyřicetidenní půst držel jak Buddha, tak Ježíš, říká se mu tedy královský,“ vypočítává Lucie Petřek Michalcová, specialistka na výživu z poradny Naturhouse.

V literatuře najdeme odkazy na postní období coby zdraví prospěšnou praktiku už v antice, později se jeho očistná síla přenesla i do duchovní sféry. Odmítnutí jídla a potlačení tělesné potřeby nasycení bylo považováno za meditační prostředek, a to nejen v křesťanské nebo buddhistické víře. Hladovka byla ovšem pro valnou většinu lidí často nedobrovolná, protože o pravidelném a zaručeném přísunu jídla si mohli jen nechat zdát. Půst, o němž mluvíme v dnešní době, kdy civilizovaný svět trápí epidemie obezity, je možná logickou obranou proti hojnosti, ba nadbytku jídla, které si nemusíme odpírat jako dřív naši předkové třeba v době neúrody.

Léčba půstem

Ať už vychází myšlenka půstu z kteréhokoliv náboženství, stal se předmětem zkoumání jakožto podpůrný, či dokonce léčebný prostředek. Na základě měření hladin konkrétních látek v krvi se ukázalo, že půst může mít při dodržování určitých pravidel pozitivní vliv například na hladinu cholesterolu nebo vyrovnání hladiny krevního cukru.

Důležité je ale vědět, pro koho se půst hodí a pro koho ne a čeho jeho prostřednictvím vlastně chceme dosáhnout. „Většina lidí bere půst spíše jako rychlou metodu hubnutí než coby odlehčení a očistu organismu. Někteří si dávají takové neuvážené půsty častěji, než by bylo zdrávo, aniž by tušili, že si vlastně ubližují,“ popisuje Lucie Petřek Michalcová. Vysvětluje, že nasazení půstu a hladovění neznamená, že automaticky shazujeme tuky. „Jde o to, že hladověním se tělo nezbavuje nadbytečného tuku, ale vody, k čemuž využije energii ze svalů a svalového glykogenu,“ dodává.

Půst si mnoho lidí „naordinuje“ ze dne na den, a tím organismu spíš přivodí šok. Na hladovění bychom měli tělo pomalu připravit. „Minimálně tři dny před začátkem bych doporučovala jíst lehce stravitelná jídla, žádné bůčky, uzeniny či smažené věci. Samozřejmě je důležitý pitný režim,“ radí výživová poradkyně, podle níž se při úplném půstu pije jen voda a zpomaluje se a pozastavuje funkce žaludku.

Někteří lidé by myšlenky na půst měli vyhnat z hlavy. „Není vhodný pro děti, kojící maminky a těhotné ženy. Taktéž není půst ideální pro osoby trpící diabetem či kolísavým tlakem a ty se špatným žaludkem. U těchto osob by mohlo dojít ke zhoršení aktuálního zdravotního stavu,“ varuje Lucie Petřek Michalcová.

Očistné variace

„Jarní detox naopak doporučuji skoro každému. Naše tělo je po zimním období unavené a plné toxinů – a taky ne všichni v zimě zvládají nějakou tu fyzickou aktivitu. Očista je tedy v mnoha případech namístě,“ myslí si poradkyně pro výživu. Jarní očista podle ní může vypadat i tak, že budeme konzumovat mixovanou stravu, zeleninové polévky ve formě pyré a dodržovat pravidelný přísun tekutin, nejlépe čisté vody. Těm, kteří nejsou na půst zvyklí, pak bohatě stačí vyřadit z jídelníčku alkohol, kávu, smažené pokrmy, tučné uzeniny, plísňové sýry a sladkosti.

Pro ty, kteří se snaží stravovat zdravě v průběhu celého roku, je vhodné vyhýbat se stresu a ponocování a místo toho si dopřát odpočinek třeba ve formě masáží, sauny a zábalů. „Podpořit detoxikaci můžete také ovocem, například jablkem, které podporuje trávení, či exotickým grepem pro jeho vysoký obsah vitaminu C. Ze zeleniny doporučuji převážně listovou, červenou řepu, brokolici či květák. Detoxikaci napomůžete i očistnými čaji, jako je třeba ten z ostropestřce, kopřivy a přesličky, po ránu začněte klidně pravým zeleným čajem. Vypít byste měli aspoň 1,5 litru čisté vody,“ vypočítává Lucie Petřek Michalcová. 

K detoxikaci těla patří ovocné a zeleninové šťávy.

Předjaří může být dobou očisty těla i pro ty, kteří se úplně postit nechtějí nebo nemohou, jak potvrzuje i poradkyně pro výživu: „Já sama patřím mezi osoby, které čistý půst nemohou držet, protože po 4–5 hodinách je mi na omdlení.“ Proto dává Lucie Petřek Michalcová přednost ovocným a zeleninovým šťávám ředěným vodou. „K hlavnímu jídlu si dopřeji nezahuštěné zeleninové pyré a procházka v přírodě pro mě znamená především detox mysli a duše, což je pro očistu také důležité,“ uzavírá.

Obezitu půst nevyřeší

Hladovka neboli půst může být krátkodobým dietním opatřením, jež lze provádět v omezených indikacích a pod dohledem specialisty. Názory lékařů na něj se však liší. „Jde o opatření z hlediska psychologického a výchovného zcela nevhodné,“ myslí si například MUDr. Kristýna Junková z oddělení obezitologie EUC Kliniky Plzeň.

„Já obecně půst jako dietní režim nedoporučuji a pacientům větší hladovění zakazuji,“ vysvětluje lékařka a dodává: „Je to podle mě něco nefyziologického, co snižuje bazální metabolismus a jde proti zdravé, racionální stravě, kdy se snažíme přijímat menší porce 3–6krát denně a přitom zvýšit energetický výdej tím, že se maximálně pohybujeme.“ Zároveň popisuje možnosti, jak se snaží řešit obezitu na svém pracovišti: „U morbidně obézních někdy zařazujeme takzvané odlehčené dny, kdy pacient jí saláty a pije ovocné šťávy, přičemž skokově snížený energetický příjem prolomí určitou fixaci metabolismu a pacient pak opět redukuje hmotnost.“ 

Uvádí také, že při hladovění v řádech minut čerpá tělo energii ze svalů a jater v podobě glykogenu, jehož výše (400–600 gramů) je individuální a závisí na zdravotním stavu jater, množství svalové tkáně a v neposlední řadě na tom, jak je organismus trénovaný. V řádech hodin pak dochází ke spalování tuků, při delším hladovění ke katabolismu a rozpadu svalů, neboť organismus už nemá z čeho čerpat. Kromě nedostatku glukózy jako základní živiny pro mozek a srdce dochází k depleci neboli úbytku základních minerálů, což může vést k dalším zdravotním komplikacím. Nebezpečný a kontraproduktivní je rozpad svalové tkáně. „Pokud tedy volíme z nějakého důvodu půst, doporučuji nepřekračovat dobu trvání 24–48 hodin a přijímat aspoň tekutiny, ionty, případně v podobě ovocných šťáv. Samozřejmě je na půst vhodné navázat racionální dietou a ne jej vystřídat obžerstvím,“ dodává MUDr. Junková.

Sám sobě pokusným králíkem

Kanadský lékař Jason Fung, specializací nefrolog, tedy odborník na nemoci ledvin, půst naopak využívá jako léčebnou metodu u svých pacientů diabetiků. Kromě toho se tématu hladovky věnuje ve své knize Kompletní průvodce půstem. Kromě odkazů na vědecké studie v ní vysvětluje, proč má půst potenciál pro léčbu vysokého krevního tlaku nebo metabolického syndromu. Protože půst může mít různé podoby, vysvětluje i různé postní režimy a radí, jak pracovat s pocitem hladu. Nejrůznější druhy půstu vyzkoušel i sám na sobě, takže popisuje pocity, které zažíval, a k tomu předkládá výsledky laboratorních testů, jež provedl před zahájením a po skončení půstu.

U Jasona Funga najdeme i řadu názorů, které mohou vyvolat polemiky. Například popírá tvrzení, že při půstu spalujeme svalovou hmotu, a to s odkazem na měření, jež u něj úbytek svalů nepotvrdila. Poukazuje na fakt, že tukové zásoby si naše tělo během evolučního vývoje vytvářelo hlavně jako nástroj pro přežití, v období hladu se ale tyto zásoby opět spotřebovaly. My si je díky trvalému blahobytu stále pěstujeme, aniž bychom měli možnost se jich zbavit. Upozorňuje však, že některé skupiny lidí potřebují lépe doplňovat důležité látky, a proto pro ně půst není vhodný. Do této kategorie řadí především děti a také těhotné či kojící ženy. 

Rovněž přidává varování pro osoby trpící dnou, cukrovkou I. či II. typu nebo gastroezofageálním refluxem, tedy zpětným tokem žaludečního obsahu do jícnu. Obecně také radí každému, kdo dlouhodobě užívá nějaké léky, konzultovat půst s lékařem. U všech „půstařů“ je ale nutné s půstem přestat, jakmile se cítí příliš slabí, což platí jak pro ženy, tak pro muže.

Kromě zlepšení metabolických pochodů lékař uvádí i další přínosy odříkání jídla. Patří mezi ně proces buněčné očisty, boj proti stárnutí, pozitivní dopad na nervový systém, zlepšení činnosti mozku a překvapivě i mnohem víc energie v průběhu půstu. Měli byste se též lépe soustředit a vaše tělo se díky půstu snáz zbaví zánětů. Zároveň Fung svým pacientům poskytuje řadu návodů, jak během půstu překonat hlad. Vysvětluje, proč může pomoci prodlužování pauz mezi jídly nebo proč nemáme hlad ráno a naopak večer bychom nejradši vyjedli ledničku. 

Hlavní překážky vidí „v hlavě“, která nám přikazuje jíst, i když nemáme hlad, protože jsme na to zvyklí. Zajímavý je též postřeh, že když vydržíme s delšími pauzami od jídla k jídlu, hlad se nestupňuje, ale naopak tento pocit ustupuje. Podle délky trvání půstu také doporučuje různé formy doplňování chybějících látek, ať už pomocí masových vývarů, nebo vitaminových preparátů. Proti počátečním bolestem hlavy radí trochu soli rozpuštěné ve vodě či slanější minerálku.

Končete pomalu

Když už se pro delší půst rozhodneme, měli bychom také vědět, jak ho ukončit. Fung doporučuje opatrný přechod k normální stravě, žádné nárazové přejídání. Porce jídla by zpočátku měly být velmi malé, aby si na ně tělo znovu zvyklo. Lékař připomíná důkladné rozžvýkání potravy, klid při jídle a pitný režim. Tato opatření se ovšem netýkají půstu, který trvá jen 24 hodin.

Josef Žídek, spolupracovník LN

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?