16. března 2017 6:08 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Když mladí Češi drží půst. Jak na odříkání?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
V katolické církvi byl půst zjemněný, týkal se vlastně jen masa, místo kterého... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V katolické církvi byl půst zjemněný, týkal se vlastně jen masa, místo kterého... | foto: Shutterstock

Čím dál víc Čechů dobrovolně drží předvelikonoční půst. A nejsou to zdaleka jen věřící. Co všechno si odepírají a proč?

Někdo touží po jarním detoxu organismu. Jiný si chce vyzkoušet, zda vydrží nejíst maso nebo nepít alkohol. A další má prostě jen rád tradice a změnu jídelníčku – dát si k večeři místo hovězího burgeru třeba pučálku, což je naklíčený a osmažený hrách s česnekem, pepřem a majoránkou, zelnou couračku, houbového kubu a další typická postní jídla z českých luhů a hájů, může být pro mnohé nevšedním kulinářským experimentem.

To je moderní půst pro 21. století, k jehož dodržování se čím dál více přidávají i mladí Češi, ačkoliv patří mezi největší ateisty v Evropě.

Čtyřicetidenní odříkání odstartovalo po masopustním a karnevalovém veselí na Popeleční středu, která letos vyšla na 1. března. Podle tradice má vést k tichému usebrání, odříkání si v jídle a pití a k soucitu s trpícími. Patří k němu také celkové zpomalení a zamyšlení se nad tím, co je v životě důležité, lidé by se měli soustředit na rodinné vztahy, navštěvovat nemocné a staré přátele, zkrátka věnovat se bohulibým skutkům, na které v letu všedních dnů mnoho času nezbývá.

Rychlá anketa pro tento článek ukázala, že mezi lidmi odhodlanými k postnímu odříkání je nejpopulárnější vzdát se na 40 dnů masa a alkoholu, následuje zákaz sladkostí, bílého pečiva, mléčných výrobků, omezení kofeinu a kouření, ale také třeba zbytečného utrácení či používání sociálních sítí. Jedna respondentka si dokonce ordinuje i zákaz vstupu do knihkupectví, protože tam vždycky nechá balík peněz. A 40 dnů bez nové knihy se dá vydržet.

Lucia Brinzanik pracuje v neziskovce Lékaři bez hranic a jako praktikující katolička k velikonočnímu půstu přistupuje o poznání zodpovědněji. „To období se nese v tradičním duchu: modlitba – půst – almužna. Jsem motivovaná k tomu, abych se víc věnovala duchovnu, abych se něčeho zřekla a postila se a to, co díky půstu obětuji, abych ve formě almužny věnovala potřebným. Tuto trojkombinaci vnímám letos velice silně a rozhodla jsem se usilovat o zvládnutí všech tří věcí,“ říká drobná blondýna. Snaží se například najít čas pro modlitbu i v ranním shonu: „Je to trochu heroický výkon, protože připravit dva pětileté kluky do školky a dostat se včas do práce je samo o sobě nemožné, že?“

Kromě masa o středách a pátcích se Lucia Brinzanik letos také zříká sladkostí, protože se staly její „stresovou terapií“ a ráda by se tohoto zlozvyku zbavila. Co ušetří, věnuje na dobročinný účel. „Snažím se jít příkladem svým klukům, které chci vést k tomu, aby se dokázali zříkat věcí, dobrot, hraček a rozdělili se s těmi, kdo to potřebují,“ říká.

Ani tričko z výprodeje

Zatímco Lucia Brinzanik je věřící a má pro půst hluboké duchovní důvody, jiní se k půstu připojují jen jako k pěkné jarní tradici – i když třeba s motivací vymanit se alespoň na chvíli z všudypřítomného konzumu. Například novinářka Irena Cápová gastronomický půst rozšířila i na jakékoli nákupy zbytečností, což v jejím případě znamená především oblečení, boty a kosmetiku.

„Jsem shopaholik. Kombinace kanceláře nedaleko obchodního centra a takřka neomezených možností nakupování na internetu mi pravidelně dělá vítr v peněžence. Takže jsem se už v lednu v rámci novoročních předsevzetí rozhodla pro první vlnu měsíčního,shopdetoxu‘ a vzhledem ke skvělým výsledkům i dobrému pocitu to teď od Popeleční středy zase dodržuju,“ vysvětluje energická mladá žena. Efekt, který měsíc bez nákupů přinesl, překvapil i ji samotnou. Na konci experimentu měla na účtu o dvacet tisíc korun víc než obvykle.

Nejíst a nepít tolik co obvykle jednou za čas prospěje každému. Jenomže co když se někdo jídlem a pitím živí? Gastronomický novinář a foodbloger Libor Budinský tráví spoustu času ochutnávkami nejrůznějších delikates a dobrot, proto chce letos vyzkoušet, jak těžké je se toho na necelé dva měsíce vzdát. O své zážitky se dělí se čtenáři blogu s poetickým názvem With Love and Chilli.

„Rozhodl jsem se pro přísnější půst, tak jak ho praktikuje pravoslavná církev. V katolické církvi byl půst zjemněný, týkal se vlastně jen masa, místo kterého lidé často jedli ryby, šneky i žáby. Dokonce když se držel předvelikonoční půst, mohlo se jíst v neděli maso. Naopak třeba v pravoslavném Řecku byl půst víceméně veganský. Proto teď nejím žádné maso, tedy ani ryby, nepiju žádný alkohol a nejím ani sladkosti jako dorty, zmrzliny a buchty,“ vypočítává. Kromě toho nehodlá jíst ani vejce a mléčné výrobky, což se prý dá vydržet doma, ale hůř na pracovních cestách spojených s ochutnávkami. Ale i v těchto případech je odhodlaný jíst víceméně vegetariánsky.

Chvíle tiché kontemplace a usebrání sice dny bez alkoholu, masa a cukru automaticky nepřinesou, ale i nevěřící člověk v nich může objevit smysl. Třeba jen v dovednosti omezit se a myslet na ty, kdo v blahobytu nežijí. Na otázku, jak se jako katolička dívá na snahy nevěřících „přifařit“ se k velkému velikonočnímu půstu, Lucia Brinzanik nemá námitek. Naopak. „Je krásné, že se ke křesťanskému půstu přidávají i nekřesťané. Znamená to, že se chtějí a jsou ochotni něčeho vzdát a něco obětovat i za cenu vlastního nepohodlí. Zároveň vnímají důležitost půstu a snaží se pochopit jeho smysl. Myslím, že půst lidi sbližuje, ať jsou, či nejsou křesťané,“ uzavírá.

  • 3Diskuse




Rozdáváme 32 lahví z nové řady Canpol Babies. Přihlaste se o tu svoji
Rozdáváme 32 lahví z nové řady Canpol Babies. Přihlaste se o tu svoji

Soutěžte o dětskou lahvičku Canpol Babies. Je to snadné!

Najdete na Lidovky.cz