Sírovec žlutooranžový (Leatiporus sulphureus) je jednoletá dřevokazná houba z čeledi chorošovitých (Polyporacea). Nejčastěji jej naleznete od dubna do září na živých i mrtvých kmenech listnatých stromů, hostitelskou dřevinou bývá nejčastěji vrba, topol, třešeň, dub či akát.
V mládí vytváří hlízovité, později polokruhové plodnice, často jde i o několikakilogramové trsy. Sbírají se jen mladé plodnice uvnitř žluté, naoranžovělé, pokud jak se říká lidově, do nich zajede nůž jako do másla, jsou jedlé. Starší plodnice mají uvnitř už dužninu bílou a ke konzumaci se nehodí. Je to choroš a dužnina nezměkne ani po hodině vaření. Sírovec nejčastěji v kuchyni upravujeme povařený v osolené vodě nebo ve vývaru.
Připravuje se jako řízek, chutí připomíná kuřecí maso. Uvařené kousky sírovce lze použít do směsí, rizota či do salátů. Lze ho i sterilovat do láku, z upečených řízků je možné připravit pečenáče. Sírovec je dobře poznatelný druh a vhodná houba ke sběru pro začátečníky.
Sírovec na kari
Sírovec nakrájíme na nudličky nebo kostky, zalijeme vodou, přidáme podravku a 20 minut povaříme doměkka. Slijeme, propláchneme a necháme okapat. Na másle zpěníme cibuli, přidáme kousky sírovce, zalijeme kuřecím vývarem a dalších 5 minut povaříme. Smetanu rozmícháme s hladkou moukou, přimícháme kari, ztlumíme oheň, nalijeme k vývaru a necháme zhoustnout. Omáčku dochutíme solí, pepřem a citronovou šťávou. Sírovec na kari podáváme s rýží. |
