Angela Dorothea Merkelová nechávala na svá rozhodnutí ráda čekat. Že by to byl její recept, jak přežít 16 let a čtyři týdny ve funkci kancléřky?
Pro její vyhýbavou politiku bylo dokonce vytvořeno v němčině nové sloveso: „merkeln - merklovat“. Slovo se dostalo do oficiálního slovníku a v roce 2015 se stalo favoritem na titul Slovo roku. „Merkeln“ podle Dudenu (pravopisná příručka německého jazyka) znamená „nic nedělat, nerozhodnout, nevyslovit“.
Ale Merkelová zase až tak nic světoborného neobjevila. V taoismu tento druh (ne)činnosti existuje již tisíce let. Říká se mu „wu-wej“ a znamená, že necháme věci působit samy, protože by nebylo moudré do jejich běhu zasahovat.
Danuše SieringDanuše Siering žije v Berlíně a Praze. Je zakladatelkou galerie Černá labuť, projektu Go Florenc a Česko-německého Salonu. Vydává N&N Czech German Bookmag, nnmagazine.cz.  |
Německá politika je racionální a Angela obvykle také činila rozhodnutí racionální, nebo se alespoň snažila, aby to tak vypadalo.
Emoce přišly na řadu zřídka - ale pak to stálo za to. Krátce po havárii ve Fukušime k obrovskému překvapení zbytku světa vyhlásila ukončení provozu všech jaderných elektráren. Podobně rázně - a podobně emotivně - pak německá vláda pod vlivem Strany zelených přistoupila k omezení uhlí a podpořila velké investice do solárů a větrníků.
V důsledku toho klesla energetická soběstačnost Německa a musí nakupovat energii hlavně ve Francii (téměř 10 miliard Kwh), poté následují nákupy z Dánska, Holandska, Rakouska a Česka. Vzhledem k raketovému růstu cen energie v posledních týdnech se energetika stává tématem číslo jedna. Nejde jen o hrozbu pro průmysl. Jde také o to, že 50% domácností v Německu topí plynem. V této situaci je každá rada drahá. A tak se německému obyvatelstvu dostává návrhů, které by si ještě nedávno nedovedl nikdo ani představit. Ministr Habeck zcela vážně doporučuje mýt vlasy jen pět minut (to při délce mých vlasů opravdu nezvládnu).
Návrh jeho vládního kolegy Kretschmanna používat místo sprchování žínku na internetu budí oprávněné otázky, kdo by chtěl čistit své tělo líhní bakterií. Nicméně dosti humoru, jsme v Německu a situace je navíc vážná, takže seznam navržených omezení je jaksepatří dlouhý: zákaz saunování a vyhřívání bazénů, snížení teploty v obytných a pracovních prostorách, zákaz osvětlení výloh po 22. hodině, možná i zákaz vánoční výzdoby v ulicích…
Jasně, že jsou to maličkosti ve srovnání s tím, co musí prožívat lidé ve válečných oblastech nebo v chudých zemích světa, nicméně, ruku na srdce, ve společnostech blahobytu jako je ta německá i česká je takové utahování opasků, totiž kohoutků, velmi citlivé téma.
Největší žrouti energie. Rady, jak si „zmapovat“ své spotřebiče a ušetřit tak za elektřinu |
Německá vláda ale kromě žínek přichází i s plánem poskytnout dovozcům plynu záchranný padák. Od 1. října se mají jejich vysoké náklady na nákup energie hradit prostřednictvím příspěvků konečných spotřebitelů. Přesněji řečeno: poplatkem ve výši 2,4 centů za kilowatthodinu mají všichni odběratelé plynu - ať už průmysloví nebo soukromí - podporovat všechny dovozce plynu, nezávisle od jejich likvidity. Takže domácnosti mají sáhnout do kapsy ještě hlouběji. Tímto způsobem se od zákazníků plynu plánuje vybrat 34 miliard eur na konto dodavatelů plynu, kteří pak mají nabídnout všem odběratelům přibližně stejné ceny energií. Tedy jakási solidární daň.
V současné době převážná většina lidí ještě stále využívá smluvně domluvený tarif. Ten však v okamžiku vypršení smlouvy se navýší několikanásobně. Odborníci pro dnešní krizový stav navrhují způsob tzv. Wholesale Price Cap - státní stanovení cen. Aktuálně tento systém použila společnost Ofgem - energetický regulační úřad pro Velkou Británii - která od 1. října 2022 určila strop cen energií pro průměrnou domácnost na 3 549 liber ročně.
Zároveň limituje možnou spotřebu průměrné britské domácnosti se dvěma až třemi osobami, která ročně spotřebuje 2900 kilowatthodin elektřiny a 12 000 kilowatthodin plynu. Pokud spotřebuje více, cenový strop ji před ještě vyšším účtem neochrání. Tato nabídka je limitována na dobu 1. října až 31. prosince 2022. Krátká doba. Ale v době nejistoty nabízí jistotu alespoň na čtyři měsíce.
Britové už nejsou v EU, takže se mohou rozhodnout sami. V Německu se vláda potřebuje dohodnout s dalšími evropskými zeměmi v rámci Komise EU. Během blízkých dní budeme vědět, jak to celé dopadlo. A taky, zda Německo neudělá v oblasti energetiky další botu. Doufejme, že ne. Protože, víte jak se to říká: Němci nedělají malých chyb.
Autorka je vydavatelkou N&N Czech German Bookmag, nnmagazine.cz
