Čtenáře serveru Lidovky.cz nejvíce během on-line rozhovoru se Sokolem zajímalo, jak je spokojený s filmem a jestli by nyní, když ho viděl po několikáté, něco nezměnil.
"Neměnil bych nic. Ale to není otázka toho, jestli jsem na sto procent spokojený, nebo ne. Ten film jsme udělali, jak jsme udělali, a řekli jsme, co jsme v tu chvíli dokázali říct. A čeho si cením nejvíc je, že to nebyl žádný kalkul, že jsme se nesnažili ani někomu zalíbit, ani si na něco hrát. Dali jsme do toho všichni maximum, a snažili se říct něco důležitého. A to jsme podle mě taky řekli. Takže na tom nebudu nic chtít měnit. Až budu chtít říct něco dalšího, natočím další film," odpověděl.
Ondřej Sokol a Martin Finger ve filmu Krásno.
Nina Divíšková a Jan Kačer ve filmu Krásno Ondřeje Sokola.
Převážně na snímek Krásno reagovali čtenáři nadšeně, zajímalo je, jestli vyjde kniha, či co Sokola inspirovalo. "Ve filmu je spousta věcí inspirovaných tím, co se skutečně stalo, ale tyhle scény to nejsou. Tyhle mě prostě napadly, a pak jsme je s klukama napsali. Takže mě k tomu inspirovaly nějaké procesy v mozku, které jsou tajemstvím i pro mě samotného," napsal herec a režisér a dodal: "Už jsem viděl pár návrhů na knihu, a vypadalo to strašně hezky. Tím pádem bych si přál, aby vyšla."
"Nejhorší a nejlepší zážitek při natáčení Krásna? Buď oblékat si celou noc na sebe tu mokrou košili, při scéně, kdy se s Martinem pereme v jezeře. Byly asi dva stupně nad nulou, a spadnout do toho jezera bylo nic oproti tomu, se dvacetkrát osušit, a pak si pokaždé ty mokrý věci na sebe brát... A nejlepší zážitek bylo celý to natáčení, a ten úžasnej štáb, co jsem měl," napsal Sokol.
A co talentovaného herce, režiséra a scénáristu fascinuje? "Spousta věcí... Tajemství lidského mozku... El Greco... Co dokázal Ferdinand Porsche... Jak jsou někteří lidi blbí... Jak jsou některý holky krásný... Jak dokážou být někteří lidi hnusní... Jak sám sobě přijdu někdy chytrý... Spousta věcí mě prostě fascinuje," odpověděl.
Celý online rozhovor si můžete přečíst zde: |
Jeden ze čtenářů se také zajímal o to, která sféra je Sokolovi bližší. Jestli spíše divadelní či "populární" - jestli tedy odděluje hraní v Činoherním klubu a účinkovaní v televizním pořadu Partička. "Myslím, že to vnitřně neodděluji. Myslím, že tady v té prťavé zemi se tolik lidí snaží vnitřně oddělovat a hrát si na velké a vážné umělce, kteří o nějakou nízkou srandu nikdy nezavadí, že já se naopak snažím sám to všechno v sobě dost spojovat. A vyhovuje mi to," napsal herec.
A jak se Sokol popasoval s tím, že v jednom z představení Činoherního klubu hraje také jeho bývalá manželka a zároveň figuruje v milostném trojúhelníku, který tvoří i režisérův kamarád? "Obsadil jsem novou hru takhle proto, že jsem chtěl, aby to mělo prostě něco navíc. Věděl jsem, že to pro nás nebude pokaždé úplně příjemné, ale myslím, že jsme tou zkušeností mohli třeba dojít dál, než jen k takovému běžnému představení. Já totiž nechci dělat běžná představení. Chci dělat mimořádná představení. A dělám podle toho i ta obsazení, například," vysvětlil Sokol.
