Hlavní roli v Hilsnerově případě sehrály reálné nepřímé důkazy a výpovědi svědků, nikoliv údajný rasismus soudců. To se však tvůrcům Zločinu v Polné nehodilo do krámu a raději vytvořili fiktivní příběh o nevině obviněném. Pozitivní hodnocení si proto vysloužil více jako antirasistická agitka na aktuální téma, než jako historický film, za který se snaží vydávat.