Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Lepší je o životě psát než ho žít, tvrdí Vladimír Körner

Lidé

  11:37
PRAHA - Sedmdesát a dost, komentuje spisovatel a dramatik Vladimír Körner to, že 12. října oslaví životní jubileum. Zdálo by se, že tvorba tohoto spolupracovníka režisérů Františka Vláčila a Miloslava Luthera, držitele cen z řady festivalů, Ceny Vladislava Vančury a nositele státní ceny za literaturu je uzavřena. Ku prospěchu filmových a televizních diváků ale tomu tak není.

Vladimír Körner foto: ČTK

V neděli 11. října uvede Česká televize snímek Sněžná noc, který natočil jeho spolupracovník z posledních let Milan Cieslar podle scénáře Körnera.

Rozpracovaný je film Post bellum režiséra Jaroslava Brabce, který televize uvede na jaře příštího roku. A Körner pracuje na dalším projektu, tentokrát určeném Jiřímu Svobodovi. Právě jeho a také Cieslara považuje Körner za ty, kteří mají ještě úctu k filmu a profesionalitě.

"Mám smlouvu na scénář Oklamaný. Osud haličských Židů ze začátku monarchie by měl zpracovat režisér Svoboda, se kterým jsem spolupracoval na Zániku samoty Berhof," řekl Körner. Touto svou patnáctou knihou se vrátil k rakousko-pruské válce, k 3. červenci 1866 u Hradce Králové, ke dni nejtragičtější bitvy ve šňůře porážek Rakouska.

"Lepší je ale o životě psát než ho žít," domnívá se autor, který dobrou třetinu života prožil s fiktivními osudy a postavami svých prací. "Snad i proto to uteklo tak rychle," dodal. Do své padesátky toužil po štěstí a úspěchu, zatímco po ní měl obavu před sestupem.

Vladimír Körner

Körner napsal řadu románů a novel, divadelní hru Huncléder - Psí kůže a spolupodílel se na filmových scénářích Kuře melancholik, Stín kapradiny, Zánik samoty Berhof a Cukrová bouda.

Proslavily ho prózy Adelheid a Údolí včel, které zfilmoval František Vláčil. Je autorem scénářů k filmům Kukačka v temném lese, Pramen života a Krev zmizelého. Podle jeho textů vznikly i televizní seriály (Lékař umírajícího času).

"Ale teď po té sedmdesátce půjde o strmý pád," míní s nadsázkou. Jako sedmiletý zažil válku a pak ještě spoustu různých politických kotrmelců, revolucí a měnových reforem. "Takže mě už toho moc nepřekvapí. V zásadě ale nebilancuji, protože kdo se otáčí, není hoden království nebeského," citoval svatého Ondřeje. Současnou kinematografii prý naštěstí nesleduje, aby nemusel příliš pomlouvat.

"Po 90. roce nastoupil diletantismus a plagiátorství jako styl. Zničením Barrandova byl zničen i český film," řekl spisovatel, který působil třicet let v barrandovském studiu jako dramaturg a scenárista.

Proto přivítal, že ho "na konci života", jak uvedl, vzala na milost televize, se kterou byl po celý život spíše v konfliktu. "Mám dokonce dojem, že to, co píšu, diváci lépe vychutnají v komornějším domácím prostředí. Technika tak pokročila, že se mi to zdá lepší na obrazovce, než na plátně," vysvětlil Körner.

Autoři: ,