Sobota 13. července 2024, svátek má Markéta
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

První a přitom bezchybný útok na ponorku. Jaroslav Bala po válce přesedlal z bombardéru na balony

Kalendář hrdinů

  5:03
Patřil mezi ty šťastnější příslušníky Britského královského letectva, kteří válku přežili. Přesto to nebylo všechno, co mu osud připravil. V padesátých letech ze Západu, pod legendárním generálem Františkem Moravcem, vysílal do Československa kurýry na tajné mise balonem.

Jaroslav Bala v RAF foto: sbírka Jaroslava Rajlicha

Jaroslav Bala se narodil 27. září 1911 v Hradci Králové. V roce 1931 nastoupil vojenskou prezenční službu, o rok později vystudoval pilotní školu a jako rotmistr délesloužící už u vojenského letectva zůstal. Koncem června 1939 přešel tajně hranice do Polska. 

Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka

Česká zbrojovka

V září 1939 jej přijali do výcvikového střediska francouzského bombardovacího letectva, ale do bojů ve Francii nezasáhl. Koncem června 1940 evakuoval do Velké Británie a již za měsíc sloužil u RAF. Létal u československé 311. peruti jako pilot letounu Vickers Wellington.

Byl členem jedné ze tří posádek, které v noci z 10. na 11. září 1940 podnikly první bojovou akci 311. perutě, útok na seřaďovací nádraží v Bruselu. Od září 1941 do ledna 1942 se připravoval u 138. peruti s letouny Armstrong Whitworth Whitley na vysazování parašutistů na území nepřítele, ale vrátil se nakonec zpět ke své peruti.

Operace Anthropoid

Speciál serveru Lidovky.cz k nejvýznamnější akci československého odboje: k útoku na zastupujícího říšského protektora. Osudy neznámých lidí, kteří parašutistům pomáhali, rekonstrukce akce minutu po minutě i virtuální prohlídka Krypty parašutistů – místa jejich posledního boje. Více čtěte zde.

Od května 1942 létal jako kapitán letadla u čs. 311. perutě v rámci Coastal Command. Dne 15. července 1942 zaútočil v Biskajském zálivu u španělského pobřeží na ponorku. Šlo opět o prvenství, byl to první ponorkový útok 311. perutě. Sice plavidlo nepotopil, ale provedení útoku hodnotila britská admiralita jako zcela bezchybné. V říjnu 1944 se přesunul do Polska a pak do Košic jako pobočník určeného velitele letectva na osvobozeném území generála Aloise Vicherka.

Za svoje služby získal kromě tří československých válečných křížů třeba i pochvalné uznání Jeho Veličenstva krále za zásluhy ve službě. Z vojenského dopravního letectva odešel v lednu 1947 v hodnosti štábního kapitána do zálohy.

Do května 1949 byl zástupcem Československých aerolinií v Paříži. Jako bývalého příslušníka RAF jej propustili ze zaměstnání a povolali do Prahy. Po dvouměsíční vazbě na StB pracoval jako dělník a v lednu 1950 podruhé unikl do zahraničí. Původně měl v úmyslu se usadit v Austrálii, ale pak zůstal v Evropě. Od roku 1952 působil pod jménem „Allan Brown“ ve štábu zpravodajské skupiny generála Františka Moravce v Německu (profil Františka Moravce najdete zde). 

Karta uprchlíka Jaroslava Baly z Rakouska.

Pracoval ve studijním oddělení a dělal instruktora ve škole „Delta“ v Dieburgu. Pak jej díky letecké praxi vybrali pro ojedinělý úkol. S kurýrem Jaroslavem Křivohlavým v Bedfordu ve Velké Británii na letišti RAF prodělali výcvik v balonovém létání. Jaroslav Bala pak v Moravcově štábu řídil pokusy o vysílání kurýrů tajně balony přes železnou oponu.

V polovině padesátých let činnost skupina skončila a Bala se stejně jako František Moravec usadil v USA. Tam se jeho stopa ztrácí, naštěstí i pro Státní bezpečnost. Zemřel 7. prosince 1992 v San Diegu, pravděpodobně po dlouhé nemoci.

Česká rána nacistickým zbrojovkám

Tajné dokumenty promluvily o potopení německé lodi Alsterufer. Úspěšnou akci provedli v prosinci 1943 českoslovenští letci sloužící u RAF. “Šlo o nejničivější jednorázový úder Čechoslováků na hospodářství Třetí říše,” říká historik z Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich. Více čtěte zde. 

Atlantický oceán asi 850 km západoseverozápadně od mysu Finisterre, 27. prosince 1943. Hořící německý „lamač blokády“ Alsterufer (2729 BRT) po zásahu z Liberatoru GR.Mk.V BZ796 (H) od 311. československé bombardovací peruti. V tomto okamžiku ještě nikdo na spojenecké straně netuší, jak cenný vezl náklad.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!