Podle webu ministerstva obrany se Wellemin narodil 24. března 1923 v Praze v židovské rodině. Měsíc poté, co Němci vyhlásili protektorát, odešel tehdy sedmnáctiletý Viktor se svým o čtyři roky starším bratrem Adolfem do emigrace. Dostal se až do Palestiny a v červenci 1942 oba bratři vstoupili do formující se československé jednotky na Blízkém východě.
Přeživší z Hirošimy se bojí, že svět zapomene. Svého rozhodnutí nakonec litovali i piloti bombardérů |
Jeho prvním bojovým nasazením byla obrana Haify, poté pod velením generála Karla Klapálka bojoval u Tobruku. Po přesunu do Velké Británie absolvoval výcvik u motorizované jednotky ve Skotsku a zúčastnil se bojových operací u Dunkerque, kde byl těžce raněn do levé ruky.
V říjnu 1945 se vrátil do osvobozeného Československa, kde zjistil, že jeho rodina byla nacisty vyvražděna. Jako západní voják byl následně z armády propuštěn.
Pompeo v Plzni navštívil památník osvoboditelů, kde připomněl 75. výročí konce války. Poté jednal s Petříčkem |
Za své zásluhy obdržel řadu vyznamenání včetně medaile Za chrabrost, vojenské medaile VB-SV a britského vyznamenání Africa Star. V roce 2015 obdržel Záslužný kříž ministra obrany ČR III. stupně a v roce 2017 Záslužný kříž ministra obrany ČR II. stupně. V roce 2015 se stal laureátem Ceny Paměti národa.
Úmrtí válečného hrdiny potvrdili i zástupci Leteckého klubu generála Janouška. „Pro Letecký klub generála Janouška je to velká ztráta, protože Viktor byl pro nás vzorem svou laskavostí, skromností, životním optimismem a energií, kterou nás dokázal vždy povzbudit,“ uvedli za letecký klub Jaroslav Klacek a Pavel Rákosník. Poznamenali, že při pravidelném měsíčním setkávání členů klubu Wellemin „rád pro dobrou náladu zahrál na harmoniku a ochutnal i skvělou whisky“.
