V době oznámení jmen laureátů to ovšem Nobelův výbor nevěděl, univerzita se to údajně od rodiny dozvěděla také až v pondělí. Nastala tak smutně kuriozní situace, protože nominováni mohou být jen žijící vědci. Pokud oceněný zemře v době mezi vyhlášením a prosincovým předáváním cen, v seznamu oceněných už zůstává. To se zatím v minulosti stalo jednou, v roce 1996, kdy nositel Nobelovy ceny za ekonomii William Vickrey zemřel tři dny po vyhlášení.
Žil jen pro věduRalph Steinman se v roce 2007 podrobil operaci slinivky, ale o měsíc později už zase pracoval. Cestoval a přednášel po celém světě, zbytek času trávil v laboratoři nebo se svými studenty. "Práci obětoval všechno včetně své rodiny, kterou navštěvoval jen párkrát za měsíc,“ vzpomíná docent Radek Špíšek z 2. lékařské fakulty UK a VFN v Motole, který strávil několik let v jeho týmu na Rockefellerově univerzitě. "Naposledy jsem s ním mluvil v polovině srpna. Měl velké zdravotní problémy, ale pořád pracoval,“ říká Radek Špíšek. Podle jeho slov Steinman žil jen pro vědu a byl velice přátelský, inteligentní a charistmatický – stejně jako další z oceněných Bruce Beutler, který Steinmana na univerzitě často navštěvoval. |
Od roku 1974 platí pravidlo, že laureát musí v době vyhlášení ceny žít. V takovém případě by Steinmanovi neměla být udělena. Podle agentury AFP ale jeden z členů výboru uvedl, že výbor hodlá na svém rozhodnutí trvat. V pondělí večer nakonec výbor potvrdil, že Steinman cenu dostane posmrtně.
Spolu se Steinmanem cenu získali Američan Bruce Beutler a Francouz lucemburského původu Jules Hoffmann. Steinmanovi měla připadnout polovina z celkové sumy deseti milionů švédských korun (26,7 milionu Kč), zbylí dva vědci si rozdělí druhou polovinu.
Všichni se zabývali imunitním systémem – objevili klíčové mechanismy, které vedou k jeho aktivaci. Jejich objevy mohou vést k vývoji účinnějšího očkování proti infekčním chorobám nebo ke vzniku protinádorových látek, které mají pomoci například v léčbě rakoviny kůže nebo prostaty. Zatím se sice v praxi nepoužívají, ale už se testují v klinických studiích.
"Letošní cena není velkým překvapením. O těchto jménech se mluvilo už v předchozích letech jako o horkých kandidátech, protože objevili věci, které jsme před 15 lety vůbec netušili a které patří k největším posunům v imunologii,“ říká profesor Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
