Je zřejmé, že průmysl reaguje na novou šetrnost, která se rozmohla mezi bohatými. Dokonce i miliardáři přehodnotili své útraty. Přestože se luxusní průmysl od loňského volného pádu trochu stabilizoval, stále je slabý.
Podle SpendingPulse, služby sběru dat společnosti MasterCard Advisors, propad prodeje luxusního zboží od ledna do srpna lehce přesáhl 15 procent ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce. Je to podstatně víc než devítiprocentní propad prodeje konfekce. V dřívějších recesích prodej luxusního zboží obstál lépe než jiná odvětví.
Po deseti letech, kdy průmysl sytil rostoucí chuť zákazníků na luxusní zboží, obchodníci oblékají návštěvníky společenských událostí do ležérnějšího oblečení.
Designéři svůj tvůrčí talent nasměrovali na praktičtější a levnější oblečení. Sestavují kolekce za nižší ceny a nabízejí víceúčelové oblečení a oděvy pro každodenní nošení, například kabáty, které mohou zastoupit šaty.
Několikapatrové obchody jako Neiman Marcus nebo Saks Fifth Avenue se soustřeďují na nízké až střední ceny luxusního zboží, objednávají méně a vyzdvihují oděvy, které mohou zákazníci nosit několik sezón. Znamená to víc šatů od 400 do 600 dolarů (6900 až 10.000 korun) a méně nad tisíc dolarů (17.000 korun).
Cenovky jsou pro průměrné Američany pochopitelně oslnivé. Během šesti let se ale významně změnily. V roce 2004 návrháři šroubovali ceny vzhůru a vršili nákladné zdobení na vše - od bot po kabelky. Změnil se například italský oděvní tvůrce Brioni, jehož proslavily ručně šité obleky od 4700 po 47000 dolarů (asi 81.000 až 810.000 korun). Na leden plánuje kolekci triček za 250 dolarů (4300 korun). Styl zvaný casual, tedy ležérní či neformální, nyní z celkového prodeje společnosti tvoří 40 procent oproti 15 až 20 procentům před třemi lety.
Mnoho zákazníků krizí utrpělo natolik, že už nechtějí utrácet tolik jako dřív. Průmysl s luxusním zbožím se tak zmenšuje.
