Neděle 13. října 2024, svátek má Renáta
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Móda

Hledá se ideální ‚ženská odhalenost‘. Úbory sportovkyň často podléhají diktátu mužů

Plážový volejbal v Tokiu. foto: ČTK

Doporučujeme
Jednou příliš krátké, podruhé zase moc dlouhé. Řeč je o ženských dresech, které v posledních týdnech hýbou světem sportu. Stále více sportovkyním vadí, že si o svém oblečení nemohou rozhodovat samy - podléhá totiž pravidlům sportovních federací, které jsou stále z velké většiny vedené muži.
  5:00

Nejnověji do debaty o sexismu ve vrcholovém sportu přispěly německé gymnastky na olympiádě v Tokiu. Ty si na nedělní kvalifikaci oblékly celotělové trikoty namísto tradičního úboru s bikinovým střihem, se tak vymezily proti nadměrné sexualizaci gymnastiky. Ta byla dlouhá léta spojená s těsnými dresy a odhalenou kůži. Alespoň u žen - mužští gymnasté totiž soutěží v úborech nad kolena nebo v dlouhých kalhotách.

„V gymnastice je těžké, když vyrůstáte z dětského těla. Jako malému děvčeti mi upnuté dresy nevadily. Ale když přišla puberta a já začala menstruovat, cítila jsem se stále více nepohodlně,” řekla německá gymnastka Sarah Vossová v rozhovoru pro BBC.

Dresy německého týmu gymnastek na olympiádě v Tokiu.

Letošní olympijské hry jsou navíc první po skandálu Larryho Nassara, který otevřel téma sexualizace mladých sportovkyň a tělesné autonomie ve světě gymnastiky. Lékař amerického gymnastického týmu totiž během své kariéry zneužíval desítky dívek, včetně čtrnáctinásobné mistryně světa Simone Bilesové, za což si odpykává doživotní trest.

Bilesová rozhodnutí svých německých soupeřek na olympiádě podpořila, ačkoli prý sama raději volí krátký trikot, díky kterému vypadá vyšší.

Německá gymnastka Pauline Schaefer-Betz na olympiádě v Tokiu.
Dresy německého týmu gymnastek na olympiádě v Tokiu.

Celotělové trikoty nejsou v gymnastice příliš obvyklé, nicméně jsou oficiálně povolené (nejčastěji je sportovkyně volí z náboženských či kulturních důvodů). Ne každý sport má ale takto „benevolentní” pravidla. To ukázal třeba příklad norských hráček plážové házené, které se vzepřely předpisům a soutěžily v šortkách místo krátkých bikin. Za svůj čin dostaly pokutu 1500 eur (tedy necelých 40 tisíc korun), což vzbudilo mezinárodní pozornost a vyjádření podpory - zpěvačka Pink dokonce sportovkyním nabídla, že pokutu zaplatí.

I zde si nelze nevšimnout dvojího metru - zatímco ženy musí podle oficiálních pravidel mít odhalené břicho a bikinový spodek s velmi přesným tvarováním, muži smí hrát ve volných šortkách. Argument prezidenta norské asociace házenkářů Kåre Geir Lio o tom, že oblečení házenkářek “nebylo vhodné pro hru na písku” tak nezní příliš přesvědčivě.

‚Máte příliš krátké a odhalující šortky.‘ Velšská paralympička řeší nečekaný problém

A zatímco u Norek vadilo příliš málo odhalené kůže, velšská paralympička Olivia Breenová měla opačný problém - během britského šampionátu ji jedna z pořadatelek napomenula, že její šortky jsou příliš odhalující. „Je rok 2021, ne osmnácté století,” postěžovala si nevěřícně atletka pro FRANCE 24 a dodala, že si „šokující” šortky jistě přiveze na srpnovou paralympiádu v Tokiu.

Mokré vydry

Jak připomíná server Independent, ženský oděv ve vrcholovém sportu byl historicky svázaný mnohem více pravidly a zákazy. V roce 1900, kdy se ženy směly vůbec poprvé účastnit olympiády, musely sportovkyně obléct šaty po kotníky, dlouhé rukávy a vysoké límce, aby svým tělem příliš nerozptylovaly své mužské protějšky.

Když se o 90 let později stal součástí olympijských her plážový volejbal, pravidla již byla zcela opačná - hráčky odhalují více kůže, než jejich mužské protějšky. To si pochvalují zejména mužští diváci. Boris Johnson ve článku z roku 2012 zařadil ‚polonahé ženy hrající plážový volejbal’ na seznam důvodů, proč se těšit na letní olympiádu. „Třpytí se jako mokré vydry… je to celé šíleně krásné,” rozplýval se tehdejší starosta hlavního města.

Budoucí novinář má stříbro z olympiády. ‚George‘ se namotivoval Hokejovým zázrakem

Právě snaha přitáhnout k ženskému sportu mužské publikum skrze vyzývavé či upnuté úbory je podle expertů jedním z důvodů, proč na nich mnohé sportovní federace nadále trvají. „Jejich argumentace je, že se tak ženský sport stává více lukrativním, lépe přitáhne sponzory a kontrakty s televizemi,” řekla pro FRANCE 24 Janice Forsythová, profesorka z mezinárodního centra pro olympijská studia na univerzitě v Ontariu.

Podobné uvažování zřejmě vedlo k rozhodnutí Mezinárodní federace badmintonu, která v roce 2011 přikázala sportovkyním hrát buď v šatech, nebo v sukni. Argumentem tehdy byla „atraktivní prezentace.” Ne vždy se ale federacím podaří si prosadit svou. Příkladem byl obdobný pokus Mezinárodní boxerské federace, která před olympiádou v roce 2012 ustanovila, že ženy musí nosit sukně místo šortek, aby prý diváci dokázali lépe rozlišit mezi boxerkami a boxery. Proti federaci se vzápětí zvedla tak silná vlna odporu, že své rozhodnutí raději vzala zpět.

Autor: